27. duben 2019 v 21.27 | rubrika: Zažito a přežito
Pokračování lázeňské vzpomínky. Zatlačuju slzu v oku. Jak mně tam bylo dobře! Až na Máňu, teda. |
přečteno: 87x | komentáře (8)
|
7. duben 2019 v 11.21 | rubrika: Zažito a přežito
Už dlouho mi v hlavě leží článek, kde bych shrnula své lázeňské zážitky. Pondělní apríl mi však připomněl speciální epizodu mého pobytu, která si samostatný příspěvek zaslouží. |
přečteno: 82x | komentáře (12)
|
15. březen 2019 v 20.33 | rubrika: Zažito a přežito
Myslím, že po minulém článku si dlužíme zase něco veselejšího. A tak je tady hláškový speciál o oblíbené deskovce Carcassonne, kterou k Vánocům mamka koupila, abychom tmelili rodinu (ha, ha, ha... au). Podstata je jednoduchá: budujte svoji říši a nenápadně při tom blokujte rozšiřování konkurenčních impérií (mamka by řekla naserete se tam). Činíte tak pomocí kartiček, které k sobě postupně přikládáte na podobném principu jako v dominu - jednotlivé části krajiny na sebe musí po všech čtyřech stranách navazovat. Pravidla jsou velmi jednoduchá a stačila jedna cvičná hra, abyste si je osvojili. Zjistila jsem, že tato hra má také toponomastický potenciál. Hlavně, co se týče zakládání měst. Města vynáší nejvíce bodů, zejména v případě, že se vám je povede uzavřít, aby nikde netrčela do prostoru neohraničenou stranou bez hradeb. |
přečteno: 83x | komentáře (20)
|
3. leden 2019 v 15.17 | rubrika: Zažito a přežito
Dlouhodobí čtenáři jistě vědí, jakého ražení je naše rodina. Snaha o oragnizaci čehokoli bývá poměrně úspěšně, ale když už, tak už. Jako když jsme slavili mou lednovou první část státnic obědem v hospodě a po návratu jsme zjistili, že nikdo ze čtyř přítomných dospělých svéprávných lidí nevzal klíče od baráku. Takže jsme v neděli v poledne sháněli zámečnickou pohotovost přilepení na vrata garáže, abychom chytli signál na wifi a věděli vůbec, kam volat. Ale to už jsme tu jednou řešili. Ve středu jsem byla aktérem mnohem jednodušší akce. Zdánlivě. |
přečteno: 103x | komentáře (16)
|
30. listopad 2018 v 21.47 | rubrika: Zažito a přežito
Minulý pátek se mi na večer nakupil program, kvůli kterého se mi nevyplatilo jet z práce na otočku domů. Navíc v té kose, která se v přesném načasování rozvalila krajem, aby mi znepříjemnila život. No, uznávám, tenhle podzim jsem měla štěstí dost dlouho. Ale k věci. Dočkala jsem se zkrátka plonkového odpoledne. Plánovala jsem ho využít tak, že zůstanu v práci a budu opravovat. Jenže jsem nedomyslela, že z úsporných důvodů se hned po obědě vypne topení. A protože máme v kabinetě už tak zimu, ve tři jsem si vzala vestu a za další půlhodinu se sebrala, bouchla za sebou dveřmi a vypadla do teplejších krajin. |
přečteno: 98x | komentáře (20)
|
15. září 2018 v 09.47 | rubrika: Zažito a přežito
Tak jsem prý slyšela, že na srazu píšáků se uzavřela dohoda, že o něm každý napíše. Protože jsem odcházela jako první (což je moje tradice, ale tentokrát mě to fakt mrzelo), nevěděla jsem o ní. Ale kdo jsem abych narušovala trendy? Spoustu jsem jich začala, a klidně je pro jednou ukončím - protože pokud vím, můj report je poslední chybějící. Vždyť už o srazu stihli napsat i ti, co tam nebyli! :-D |
přečteno: 114x | komentáře (17)
|
13. srpen 2018 v 20.33 | rubrika: Zažito a přežito
Tak jsme Katku vdali. Nejvyšší čas dořešit její rozlučku. :-) Končili jsme tedy ve chvíli, kdy má za cíl jako zastávku nejdůležitější papír v domě. |
přečteno: 69x | komentáře (8)
|
23. červenec 2018 v 20.27 | rubrika: Zažito a přežito
Páteční večer, po zabydlení chaty, měl být jádrem celé rozlučky. Takové ty pasáže se striptéry, šerpováním nevěsty a podobně. Já ho měla v plánu vyplnit hrou, kdy se Katka pomocí luštění různorodých šifer dostala k dárku, který jsme pro ni nakonec přece jen měli k dispozici. Problém byl, že Katka se nám ještě před odstartováním celé akce trošku povznesla do nálady, protože jsem se zdržela v kuchyni přípravou občerstvení... |
přečteno: 68x | komentáře (8)
|
15. červenec 2018 v 12.51 | rubrika: Zažito a přežito
Po dvou týdnech už se hodí napsat, jak probíhala rozlučka. Některé věci už jsou promlčené a rozhodně už jsme všichni střízliví. Ne, fakt, byli jsme hodní. A měli jsme kvalitní pití, takže nám bylo ráno dobře. Odjezd byl nervózní, jak jste si mohli povšimnout i z posledního příspěvku. Dárek nakonec dorazil, čtvrt hodiny před naších odjezdem. Můj drahý už byl smířený s tím, že ho tu prostě necháme, počká na dárek a pak za námi dojede vlakem. Tedy - autobusem, vlakem, jiným vlakem, autobusem. Takže se mu setsakra ulevilo, když dárek převzal. A mně taky. Postupně jsme do auta naložili naše bágly, půjčenou bečku piva i s chlazením, spacáky, velkou tašku jídla... v Ostravě totéž, přistoupili další dva hoši. Ano, na rozlučce nevěsty bylo více mužských než žen, to víte, áj-tí. A pak začala jízda, divočejší, než samotná rozlučka. |
přečteno: 93x | komentáře (4)
|
25. červen 2018 v 20.21 | rubrika: Zažito a přežito
Včera se konal druhý z koncertů, na které jsem se v červnu vypravila. Mamka chtěla jít do Olomouce na Anastaciu, tak jsem vyrazila s ní. Odjížděla jsem řádně nevrlá. Zaprvé, čím blíž nějaká akce je, tím míň se mi chce. Situaci zhoršuje, pokud se jedná o akci večerní nebo přespávací. Ne, že bych si pak neužívala, ale před odjezdem v duchu hledám vytáčky, jak z toho ven. Zadruhé, koncert odsunuli ze soboty na neděli. Zatřetí odsunuli start Anastacii až na devět hodin, aby před ní mohla být kromě avizované Debbie ještě druhá předskokanka - a to se podržte, Emma Smetana. Jsem netušila, že vůbec zpívá. Začtvrté jsem věděla, že druhý den jdu do práce, navíc na sedm, a navíc poslední den výuky podle rozvrhu, kdy už jsou však uzavřené známky, což by byl důvod k nasranosti sám o sobě. A zapáté v Ostravě bylo asi patnáct stupňů a pršelo. To chceš, když jdeš na koncert pod širým nebem. Prostě kdyby mi někdo řekl, nejezdi a naval lístky, skočila bych šipku do postele. |
přečteno: 69x | komentáře (8)
|