Komentáře k článku: Logistický oříšek
adil: *smich* no, pobavila jsem se ! To se může stát každému, a vůbec když jsou aktéři hlavně ti dříve narození*placni* Vždyť i já mezi ně patřím.... K podobným patáliím už bývá blízko :-D
---
adil.pise.cz
myfantasyworld: Pobavila jsem se. *smich* Spoléhání na to, že někdo bude doma je velmi nepraktické. Já když jedu s mamkou někam, tak si klíče dost často neberu, ale to vím, že pojedeme spolu zpět domů, jak vím, že se rozdělíme, beru si je vždy radši. :) A když odcházím sama, beru si je taky vždy, hlavně bych se bez klíčů ven nedostala, my zamykáme branku kvůli našemu psovi, který si jí sám dokáže otevřít. :D
Občas se takhle taky vracím do pokoje 2x, než odejdu do práce, protože něco zapomenu. :D
lentilka-sdeluje: Hablina je MOJE sestřenice. To jsme zjistily už dávno. *smich*
hroznetajne: Nechci být hnusná, ale prostě promiň. Ten neustále vítající pes mě úplně rozsekal :D :D :D :D. Chudáček malej :D.
Takovýchhle dnů mám za sebou habaděj. Začíná to, když si doma zapomenu klíče nebo knížku nebo sluchátka, ideálně všechno najednou. Něco mi ujede, někdo mě seřve a doma to dovrší nějaká bomba (třeba vyjedená lednička). Ale co, hlavně, když se tomu umíme zasmát :D.
damn-girl: Jak se říká u nás doma "Jak u blejch na dvoře!" :-D :-D Já si teda beru klíče vždy - jednak, protože bydlím sama a nikdo jiný by mi asi neotevřel a jednak, že už když jsem bydlela s rodičema, byla jsem zvyklá, že jsem si brala klíče prostě vždy, protože člověk nikdy neví, kdo se kdy a kam zase vypaří :-D.
Nejlepší ale bylo, když jsem jednou (naštěstí v létě) šla na koncert a vrátila se někdy o půlnoci. Měla jsem normálně klíče, ale táta nechal zevnitř jedny v zámku a já se neměla jak dostat domů. Všichni telefony samozřejmě mimo ložnici a na noc vypnutý (i kdyby zapnutý byly, nikdo je z přízemí stejně neslyší). Takže jsem se ujala běhat kolem baráku po zahradě a sbírat kamínky, který jsem házela na okno a snažila se je dovolat. Ve finále jsem dostala od tatíka vynadáno, že proč ho budim, když jde ráno do práce a že venku zas taková zima není a lavička tam taky je (díky díky :-D). Načež jemu vynadala mamka, jestli je normální, že by mě nechal na lavičce :-D
tlapka: My si to veršujeme - u blbečků na dvorečku. :D
Táta se s tím nemaže. :D Nedivím se, že mamka zakročila. :D
boudicca: Základní pravidlo: svoje klíče VŽDYCKY s sebou! Pravidelně, když bereme jen jedny, tak se ten s klíčema někde zapomene, vrací domů o den či týden později nebo musí cestou ještě nutně nakoupit - takže jo, klíče vždy s sebou. :D
Doufám, že už máš zákrok za sebou a že zotavování probíhá rychle...
tlapka: Opravdu poctivě jsem začala klíče nosit až s nástupem do práce, a to spí kvůli práci než kvůli domovu. *hi*
Díky. Je to v cajku! *srdce*
lentilka-sdeluje: Naše šestnáctiletá tuhle někam vyrazila s kámoškou s tím, že nejpozději do 18 bude doma. Klíče si, samozřejmě nevzala. V 17:59 (to načasování! *smich*) mi přišla textovka, že přijde později. My s Kukym už jsme si šlapali na jazyk, protože jsme měli jít k našim alkoholickým kamarádům slavit narozeniny. Tak jsem Slečně schovala klíče do kocouří boudy pod jeho misku. Slečna si pak stěžovala, že se pro ně nemohla dostat, protože Kocour ucpal vlez do boudičky svým Garfieldím zadkem a odmítal uhnout. *smich*
lentilka-sdeluje: *haha*
A já myslela, že největší chaotici pod sluncem jsme my. *smich*