Jak jsem (to) dopracovala

30. srpen 2014 | 13.07 | rubrika: Zkrátka a dobře

Po dvou týdnech skenování městských kronik, balení dárkových tašek pro letošní prvňáčky a anketě s občany města jsem byla zavolána k šéfové s heslem "bojový úkol". Poměrně předčil očekávání.

"Umíte fotit?"

"Ne. Dělám jenom domácí fotky a podle toho to vypadá."

"To nevadí, tady máte foťák a zajděte nafotit tu novou výstavu, co instalují v kulturáku."

Beru s posvátnou hrůzou aparaturu, kterou se pořizují do místních novin.

"No, a když už tam budete, tak prosím udělejte rozhovor s majitelem."

Dobře, foťák už mi tolik hrůzy nenahání. :D

"A existuje nějaký seznam otázek?"

"Nene, vymyslete si je."

Upřímně mě mrzí, že jsem ve středu v práci skončila. Tak zase za rok! :)

Jsem asi na prachy

23. srpen 2014 | 18.15 | rubrika: Den za dnem

Zjistila jsem o sobě novou věc. Jsem na prachy. Pro mého drahého je dobrá zpráva, že ne na cizí, ale na svoje. Na vydělávání si a šetření. :D

Jak jsem chtěla slevu zadarmo

14. srpen 2014 | 10.11 | rubrika: Zažito a přežito

Už roky mám sudentský účet u jisté banky. Na střední se mi tam penízky hromadily a sahala jsem na ně jen výjimečně. Když jsem nastoupila na VŠ, stoupla moje potřeba platit kartou nebo vybírat hotovost z bankomatu, což přímou úměrou vyvolalo i růst poplatků za tyto operace. Zjistila jsem tak, že můj účet zadarmo není tak úplně zadarmo. První dva roky na VŠ jsem to tolerovala, protože jsem dostávala na ISIC kartu od banky příspěvek, tak jsem si říkala, že se to vyrovná. Na konci druháku mi přišla z banky zpráva, že můj typ účtu se ruší a nabídli mi jiný, kde příspěvek bylo sprosté slovo, ale místo něj budu mít celé dva výběry z bankomatu měsíčně zdarma! Takže, když jsem po zkouškovém měla trochu času, spočítala jsem si, na kolik mě můj studentský účet zdarma přijde. Osypala jsem se, vyzpovídala známé a prolezla weby všemožných jiných bankovních ústavů, dokud jsem se pro jeden z nich nerozhodla.

Pot, slzy a naděje

8. srpen 2014 | 17.21 | rubrika: Tlapkoviny

Bude to už pár týdnů, co ČT vysílala tento dokumentární seriál. Protože mě téma zajímalo, celou sérii jsem zhlédla. Dojmy z ní mám ale poněkud rozpačité...

Učíme se navzájem

1. srpen 2014 | 18.03 | rubrika: Tlapkoviny

Aneb Mé pedagogické začátky v kroužku angličtiny.

V září jsem se ocitla před závažným rozhodnutím. Vedla jsem začátečnickou angličtinu pro dospělé, letos se ale přihlásilo málo lidí a já tak o kurz přišla. Protože ale bylo vedení s mou prací spokojeno, nabídli mi kroužek AJ hravou formou pro děti. Já a děti! Ne, že bych je neměla ráda, ale jako benjamínek rodiny s nimi nemám moc zkušeností a komunikace trochu drhne. A kvůli vysokému zájmu byl vyžadován kroužek rovnou 2x týdně. Byla jsem hrozně nervózní, ale nechtěla jsem o práci přijít úplně (byla jinak skvělá a u nás se vážně vybírat nedá), takže jsem novou smlouvu podepsala.

Letní tag

27. červenec 2014 | 12.31 | rubrika: Řetězáky

Brouzdám si tak po rajónu píše.cz a náhodou jsem se proklikala k tomu, že Chytrolínka mě pozvala do tagu o létě. Nějaký řetězák tu už dlouho nebyl, tak hurá do něj - ostatně, právě v době zveřejnění tohoto článku je to 8 let, co jsem začala blogovat. Takže takový menší návrat ke kořenům, protože kdo v roce 2006 na blog.cz neměl řetězáky a bleskovky, jakoby nebyl! :D A díky Chytrolínce za pozvání, občas je nějaké lehčí téma třeba - i když přiznám se, že z těch (zřejmě) kosmetických otázek jsem dost jelen. :D

Opožděná a hrdá!

22. červenec 2014 | 16.53 | rubrika: Všehochuť

Znáte ten pocit, kdy racionálně víte, že je něco naprostá ztráta času, ale nemůžete si pomoct, abyste občas nezhřešili a nepoddali se tomu?

U mě je to pročítání internetových diskusí na iDnes. Hodně čtu články o školství, psychologii, o kariérních záležitostech a o tenisu. Skvělé je, jak jsou diskuse předvídatelné - v každém článku o sledovanosti pořadů se dozvíte, že do debaty jdou především lidé, aby se pochválili, že nemají televizi. Do diskusí o Facebooku se chodí zásadně bít do prsou, že nemají Facebook. Když je rozhovor s nějakou herečkou, každý se jde pochlubit, že se nedívá na televizi a tak dotyčnou nezná. A pak ten čas ušetřený díky absenci FB a TV promrhají na iDnes. :D Prostě předvídatelné, spolehlivě se opakující komentáře.

Tipy z české literatury (do r. 1945)

10. červenec 2014 | 19.14 | rubrika: Tlapkou přečteno

Tato rubrika zeje dlouhodobě prázdnotou, což je u studentky literatury zřejmě malý paradox. Rozhodně to ale není tím, že bych nečetla. Druhý ročník se nesl (mimo jiné) ve znamení literatury první poloviny 20. století a jen do tohoto předmětu jsem přečetla cca 35 knih primární literatury, plus přídavkem mnoho studií. Nemá cenu psát sem o každé knížce, ale udělám takový malý přehled těch, které mě zaujaly a mohly by někoho upoutat i tady.

Šmankote, babičko, (ne)hubni!

2. červenec 2014 | 20.13 | rubrika: Zažito a přežito

Moje babička je v mnohém poněkud atypická. Co ji ale spojuje s většinou babiček střední Evropy 21. století, je vztah k jídlu. Když omdlím, je to z hladu. Když mě bolí hlava, je to z hladu. Když si zvrtnu nohu - z hladu. Vykrmovat jedinou vnučku je bojový úkol, který nelze podcenit. Zkrátka a dobře, moje babička výborně, hodně a ráda vaří. Jenže ona taky ráda a hodně jí. Rozhodně to není křehký věchýtek a součástí jejího života jsou záchvaty snahy hubnout.

Moje babička má také hypochondrické sklony. Veškerou nemoc, často hypotetickou, silně prožívá a ráda o ní mluví. Pořád sleduje a říká, co by měla jíst, co není zdravé... a pak udělá takovou šílenost jako loni, kdy tři dny měla podezření, že "ten salám už je možná nějaký divný", čtvrtý den ho snědla a následně se měsíc léčila ze salmonely. Moje babička, vážení. :D

Nothing less that what I deserve...

29. červen 2014 | 21.13 | rubrika: Den za dnem

Stalo se tolik věcí, za ty dva týdny! A půlka z nich přitom možná ani nemusela. :)