Vítejte!
Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)
Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)
Článek Pot, slzy a naděje
Komentáře k článku: Pot, slzy a naděje
damn-girl: Tento "dokument", jak ty sama píšeš v uvozovkách jsem enviděla, ale souhlasím s poslední částí článku. Rodiče mě nikdy do ničeho nenutili, nenutili mě chodit do kroužků. Vždycky, když jsem někam chtěla chodit a chodila. Začínalo to tenise, pak jsem chodila tři roky na kreslení, potom dva roky na koně a dva roky na keramiku, ale vždycky to bylo, protože já jsem chtěla. Nikdy to nebylo, že by rodiče chtěli. dyž už jsem někam nechtěla, tak jsem rok dochodila a na další rok jsem si našla zase třeba jiný zájmový kroužek. Jsem jim ale za to nesmírně, protože jsem se sama naučila využívat volný čas, sama jsem si ho dokázala naplánovat a sama jsem u sebe mohla najít to co mě zajímá.
Mám kolem sebe v rodině několik malých dětí. První stupeň ale i druhý ZŠ. Všude je ale jeden a ten samý scénář. Rodiče naplánujou svým dětem volný čas od pondělí až do pátku a dítě nemá prostor na vlastní volný čas. Domů přijde v 7, rychle napíše úkoly a jde spát. Jo, dítě by mělo mít asi nějaký kroužek, aby se naučilo žít v kolektivu svých vrstevníků, ale kroužek 2x týdne podle mě naprosto stačí.
Vím, že pokud někdy budu matka, tak nechci, aby¨moje děti vyrůstali podle scénáře rodičů, které nyní kritizuji. I psychologové se přiklání k tomu, že to akorát předčasě v dětech způsobuje stres atd... navíc to dítě se pak neumí podle mého zabavit samo.
Bože to je sloh, ale vyjádřila jsem se k tomu přesně, jak jsem zamýšlela;D
tlapka: Přesně tak! 
Dokážu si představit aktivní děti, kterým tohle vytížení prospívá, pokud do výběrů kroužků mohou mluvit. A když je nebaví, tak ho dochodí a pak už je nikdo nenutí. Nebo že mají třeba 5 kroužků, ale z toho jen 3 jsou každý týden a ostatní třeba 1-2x měsíčně (různé výlety, u nás třeba čtenářský kroužek a tak). Ale zdá se mi, že rodiče dnes k tomu přistupují takto proto, že to přináší doba. Snaží se, aby se dítě rozvíjelo po absolutně všech stránkách, aby bylo napřed před ostatními, aby se dostalo na lepší školu...
gooverka: Tyjo, super článek, úplně mi mluvil z duše! Asi jsem při spuštění "dokumentu" měla přehnaná očekávání, ale musím říct, že bych ho hodnotila snad ještě níže, než ty. Zajímala mě hlavně tenistka, jelikož tenis je mou srdcovou záležitostí, a tak se mi zdá, že je to sice dobrá tenistka, ale že to asi nikam výš než na republikovou úroveň nepovede, ale co já vim. Přišlo mi to hodně nudný, a opravdu hodně soustředěný na Davis cup, což by mi normálně vůbec nevadilo, ale v tomhle kontextu to tam nemělo co dělat.
Jinak houslistu a boxery jsem přeskakovala, to mě vůbec nevadilo a u Nami jsem čiměla s otevřenou pusou. Prostě chudák holka, nemám k tomu co víc dodat.
Hodně se mi líbila krasobruslařka, úplně úžasný prostředí, se soupeřkama se normálně baví i obejme, rodiče úplně v pohodě, i když kolik peněz je to stojí, to si ani neumíme představit. Modelka mě taky zaujala, ale bylo jí fakt dáno málo prostoru a ty "rozhovory" s kamarády musely mít daný scénař, takhle by děti samy nemluvily!
tlapka: Díky, jsem ráda, že se líbil, když byl na mě nezvykle dlouhý. 
A souhlasím s tvými připomínkami, akorát jsem teda nepřeskakovala, protože jsem většinou koukala u jídla v přestávkách o zkouškovém a nechtěla jsem si zkracovat pauzu.
loki: Na TV nekoukám vůbec, ale o tomhle jsem se nějak doslechla a byla na to i zvědavá - a pak to samozřejmě propásla, protože kdo by koukal do programu - a vidím, že jsem o nic nepřišla, tohle naprosto nebylo to, co jsem si od toho slibovala. Holt udělat skutečný dokument by dalo moc práce 
---
loki.pise.cz
tlapka: Taky jsem antitelevizní typ, tenhle pořad byl první po... no, hodně dlouhé době... co mě nalákal. Neříkám, že to byla úplně ztráta času, ale zklamání určitě. 
marinka: Někteří rodiče jsou fakt nepřiměřeně ambiciózní.Navíc jsem přesvědčena,že zájem by se měl vybírat aspoň trochu s ohledem na přání dítěte,né rodičů.Pár takových,co na to tak nějak kašlou už jsem potkala.Dokument jsem neviděla,ale dík za tip.Snad to někde najdu.
tlapka: Určitě to bude mít ČT ve svém online archivu, taky jsem si to pouštěla zpětně z netu.
Jinak s tebou souhlasím. Děti je třeba k něčemu vést, ale zčásti si svou cestu mohou vybírat samy - i v takto nízkém věku. I v sedmi letech už snad musí být vidět, jestli kdo tíhne spíše k umělecké činnosti, kdo ke sportu, kdo ke kdovíčemu... Jasně, jsou renesanční děti a děti, které potřebují více kroužků, aby vybily svou energii, ale dávat "normální" dítě v 6 letech na tenis, aby mělo pohyb, na klavír, protože se to líbí mamince, na angličtinu, protože to se prostě musí a ta ve škole nestačí, na keramiku, aby rozvíjelo kreativitu, do pěveckého sboru, aby bylo v kolektivu, a ještě na něco, co je zrovna moderní, to je fakt moc.
Tak jako ty a Sigrun to s CSS ještě neválím, ale lepší se to. kiki94: Tak jsem se podívala na jeden díl (dokonce mně v Rakousku jede) a taky mě to zklamalo. Raději bych měla jeden díl s 1 dítětem pořádně rozebraný. Takhle se ze života a tvrdé cestě nic nedozvíme.
tlapka: Podle mě to neudělali do 1 dílu proto, že každému věnovali odlišné množství času. K modelce asi nebylo tolik materiálu, jako třeba k Nami - ta by chudák mohla mít pro sebe vlastní seriál. A její matka by tak možná byla spokojená... 
rainbows-diary: Tento seriál jsem měla velmi ráda a některým jsem záviděla (krasobruslařce-vždycky jsem jí chtěla být, houslistovi-protože byl mladý a vynikající, to já na klavír ani na flétnu ještě neumím a to chodím 6 let)
tlapka: Musím říct, že jsem měla respekt před tím, co dokážou. Ale závidět jim mě vůbec nenapadlo, když jsem to viděla.