Vítejte!
Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)
Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)
Článek Jsem asi na prachy
Komentáře k článku: Jsem asi na prachy
peti95®pismenkuje.cz: 
Gratuluju, ta psycho mě strašila po Tvých zpovědích snad stejně jako Tebe 
Ten rozhlas mě dostal 
tlapka: Teď ani nevím, jaké zpovědi? Ty v mejlu?
Rozhlas hlavně musí dostat mě, až budu ztracená.
rebarbora: Peníze sice nejsou všechno, ale bez nich má člověk mnohem víc starostí 
Kytičkou si myslím, že nic nezkazíš, naopak bych řekla, že to bude milé poděkování Jo a v obchodě opatrně - už se mi taky stalo, že jsem v pražském Palladium nemohla najít jezdící schody ve směru, který jsem potřebovala 
Všechny jely dolů a já potřebovala o patro výš k východu 
tlapka: V Praze jsem byla ztracená úplně, to je na mě prostě moc velké město. Orientaci napříč patrem mám, protože se tam chodí pořád dokola, ale v těch jednotlivých patrech se ztrácím pokaždé. Fakt blbý zvyk, obchody na dvě patra.
gooverka: Já to mám s penězma fakt divně. Jsem schoná šetřit jak ďas a fakt si měsíce nic nekoupit, ale pak přijde další měsíc, a jsem schopná si koupit oblečení a kosmetiku, kterou samozřejmě "potřebuju" a deset knih Není nic mezi tím
Tenisovou raketu mám od svých patnácti asi novou, profi, lehounkou. S mužskou by si vůbec hrát neměla, aby se ti neurval loket nebo zápěstí, na to fakt bacha!
Mimochodem, já taky zbožnuju pochvalu, je to ten největší nakopávač. Co při ní vlastně děláš?
tlapka: To je zajímavá maniakální fáze. Já mám záchvat nakupování tak dvakrát třikrát do roka, ale i tak se držím při zemi. Ono knížky stojí upřímně dneska víc, než všechny šminky i s lodičkama. 
Jojo, už jsem taky pocítila ten rozdíl a mužskou odkládám.
Kdo by neměl rád pochvalu! Ocenit je třeba i za blbosti, hlavně, když má člověk jinak blbý den. 
Při ní? Teď přesně nevím, jak to myslíš? Při pochvale nebo při ní jako v práci?
rainbows-diary: Já jsem se svou raketou spokojená a dlouho si novou nekoupím Ale moc se mi tvůj článek líbí
tlapka: To já už taky a taky mám na x let vystaráno. Prásk v ruce sice mám, ale ta pánská váha je fakt o zdraví. To jsem ráda.
damn-girl: Ke všemu moc gratuluji. Jdi dříč a výsledky se ti krásně dostavují! 
. Prý "Karolina-Fukušima". Ten nápad s útulkem se mi líbí, snad i proto, protože na FB sleduji stránku "Chrti v nouzi" a rozhodla jsem se jim tam s první pořádnou výplatou poslat nějaké potřebné věci v podobě dek, vodítek a obojků. Teď už jen počkat na ty peníze a mají to tam!
tlapka: Ještě že tak, jinak bych se na to taky mohla vys*at. 
Fukušima není z mé hlavy, tak se tu tomu fakt říká.
To je taky parádní nápad! Útulky mě teď kvůli inzerování dost začaly zajímat a musím říct, že jsem o nich měla spoustu předsudků a mylných představ. Bud článek.
boudicca: Gratuluji k prodloužení brigády, je super, že jste si s vedoucí tak dobře sedly. A se stipendiem máš můj neskonalý obdiv. U nás nic podobného nefunguje, ale asi je to dobře - byly zkoušky, u kterých měl nejlepší účastník D, tak by nás možnost stipka asi spíše jen štvala
tlapka: Přesně, ono by to štvalo, kdyby bylo a nedosáhlo se na něj. My prý nemáme nárok na stipko za absolventský ročník, takže třeťák už asi bude na údržbu před státnicemi.
Šéfová je fajn. Upřímně řečeno, myslím, že když si tam za rok zase podám přihlášku, budeme ráda asi obě.
sigrun: Jé to je nádhera, jak se ti daří Pochvala od šéfa musí být něco úžasnýho. taky bych chtěla někdy nějakou slyšet
Jinak taky jsem strašný šetřil a spořílek
PS: jsi pro mě opravdu inspirací. Jsme na tom myšlenkově dost podobně, tak se mi třeba jednou bude dařit jako tobě
tlapka: Neblázni, uvádíš mě do rozpaků. Ale je fakt, že jsem si našeho podobného nalazení taky všimla, ta cílevědomost a potřeba dokazovat sobě i ostatním pořád něco nás spojuje. Tak jednou se musíme sejít a ty naše úspěchy, které určitě přijdou, oslavit! 
Ale řekla bych, že ty budeš o něco temperamentnější než já.
widow: Karolino-Fukušimo, jak výstižné! Já osobně jsem tu budovu fakt nenáviděla a taky jsem se v ní pořád ztrácela, ale potom jsem tam asi dva týdny jako největší socka dojížděla kvůli wifině a nabít si notebook (bez netu a elektřiny se holt žije blbě)jsem se adaptovala a teď si tam připadám jako doma. XD Kdybys chtěla průvdce, houkni na mě.
Jinak za odkládání penízků tě chválím. Mě to jde vážně blbě a zvláště, když mi všechny peníze jdou na nezbytné - skutečně nezbytné - věci, takže za to co mi zbyde si koupím něco pro radost a jsem švorc.
Dát šéfce, která pro tebe udělala něco takového, drobný dárek - třeba tu kytku - je určitě v pohodě. Řekneš jí tím, že si toho ceníš a když to není pořád, určitě si nebude myslet, že jí lezeš do zadku. Já taky dala dárek učitelce, která mi udělala individuální plán, abych se nemusela zdržovat s ostatními.
tlapka: Neříkej dvakrát, jinak se mě nezbavíš. Asi pojedu s kamarádkou, která se chce taky protáhnout po obchodech, ale díky za nabídku.
Na kytičku došlo a šéfová měla radost, já taky. Vlastně jsme se tak nějak už domluvily, že zase za rok.
Tvoje situace je trošku jiná, no, já zase tolik nezbytných výdajů nemám. Rozhodně míň, než jaký mám příjem, i když není vysoký. Výhoda domácího studentského života a dojíždění jenom do krajského města... jezdit třeba do Olomouce, hned by to vypadalo jinak.