Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

tlapka: Neříkej dvakrát, jinak se mě nezbavíš. Asi pojedu s kamarádkou, která se chce taky protáhnout po obchodech, ale díky za nabídku.
Na kytičku došlo a šéfová měla radost, já taky. Vlastně jsme se tak nějak už domluvily, že zase za rok.
Tvoje situace je trošku jiná, no, já zase tolik nezbytných výdajů nemám. Rozhodně míň, než jaký mám příjem, i když není vysoký. Výhoda domácího studentského života a dojíždění jenom do krajského města... jezdit třeba do Olomouce, hned by to vypadalo jinak.