Poslední dobou neřeším nic jiného než školu a štve mě to. Snaha o dokonečení studia mě stresuje a obávám se, že bude hůř. A protože nejlepší obrana je prý útok, rozhodla jsem se s tím dělat něco dřív, než mě to pohltí.

Když jsem si vzala referát na jistou knížku, netušila jsem jednu zábavnou věc. Totiž, že daná vyučující se na onoho básníka silně zaměřuje  - tedy věděla, ale nečekala jsem, že se zaměřuje i na prózu. Konkrétně na tu novelu, kterou jsem vyfasovala. Můj referát se měl přednášet hned na prvním semináři, tedy zítra, takže nebylo moc času shánět zdroje. Proto mě potěšilo, že dotyčná napsala několik studií, které jsou v sborníku vydaném u příležitosti básníkova výročí narození. Zajásala jsem, že docentka uslyší, co chce. Neuslyší nic, protože ten její sborník v celé Ostravě, tudíž ve třech knihovnách (městské, univerzitní a vědecké), prostě není. Kamarádka, která má seminář až odpoledne, jí psala e-mail, jestli by nám ji nějak nezprostředkovala (určitě má svoje příspěvky doma), ale odpověď zatím žádná. Takže vážení, držte mi zítra palce. :D

Už jsem zmiňovala, že s mým drahým jsme se spolu dali dohromady v jeden únorový pátek třináctého. Z toho vyplývá, že můj bojkot Valentýna ztratil na důvěryhodnosti, že jsme spolu už nějaký ten pátek nejen třináctého a že jsem potřebovala nějakou drobnost jako dárek. Chtěla jsem něco nového, co tu ještě nebylo, což je s přibývajícím časem těžší a těžší. Když jsem rozhodila inspirační sítě, zjistila jsem, že na kamarádky dát nemůžu - srdíčkovitý polštář se společnou fotkou by ten můj pragmatik moc neocenil, ono je to trošku moc kýč i na mě... :-D Přece jen mě ale dotyčná navedla na dobrou cestu - takže díky, Terko W.!

Vegetariáni a zastánci zdravé stravy prominou, dneska to bude maso!

Že jsem teď ze školy docela zdeprimovaná, jsem psala. Ale do mého života se neustále připlétají různé vtipné historky. A trapasy, ach jistě, trapasy! Ty to vždycky jistí!

Pod tímto názvem se skrývá jedno z amerických jídel - mac´n´cheese. Takto ho zamaskovala a zmasakrovala moje babička, která má problém s cizími názvy. Pro ni bylo v Thajsku před 10 lety obrovské tiramisu, takže buďme rádi, mekenzí mohlo dopadnout i hůř. Sice jsem taky napoprvé měla problém s interpretací, když toto záhadné slovo padlo poprvé, ale teď už jsem mekenzí přijala do svého slovníku.

Jde o "zapečené nudle po americku", jednoduché a rychlé jídlo. Pokud tedy po mém vzoru nestrávíte skoro půlhodinu hledáním kukuřice v mrazáku. Za tento recept musím poděkovat Terce, která mě s ním seznámila a s níž jsem ho vařila dvakrát. Teď jsem ale před tímto úkolem stála sama. A jak jsem obstála?

Uwaga! Jde o výlev, proč je bakalářský ročník na prd.

Maturovala bych, až bych brečela. No fakt. To byla taková pohodička, i když ve státní části jsme schytali zrovna nejproblematičtější dosavadní ročník. Chci maturovat, ne státnicovat! Aaaaargh!

Proč falešná? Protože jejím základem není maso. Má tady poněkud nesmělou náhradu v podobě párku, takže chápu, že některým z vás to může připadat jako hanobení gulášových pokrmů. Tento název mám ale zažitý, a tak se snažím signalizovat určitou "zfušovanost" zbytkem jména. Ať už se ale rozhodneme pro jakýkoli pojem, jde o docela jednoduchou (jak jinak, že, když to zvládnu i já) a rychlou záležitost. Ráda jí vždycky uvařím celý kotel, protože chutná i babce s dědou. Je to dobré řešení v případě, kdy si už večer chcete navařit na následující den, protože nejlíp chutná, když se uleží.

Vánoce jsou za námi... a zkouškové taky. Taková malá provokace na úvod. :D