Tlapka | Chacha, cheche, chichi

Že jsem teď ze školy docela zdeprimovaná, jsem psala. Ale do mého života se neustále připlétají různé vtipné historky. A trapasy, ach jistě, trapasy! Ty to vždycky jistí!

Práce: Budu mít novou šéfovou. Už zase. Pracovat pod třetí vedoucí, to už bych mohla být zavedený zaměstnanec, ne? Každopádně jsem se opět stála terčem naprosté bezprostřednosti dětí. Učím dvě hodiny po sobě a každou skupinku dětí si musím vyzvednout v suterénu, zavést do učebny do 4. patra a po hodině je zase odvést pod dohledem ze schodů zpátky. Ve třídě nesmí být samy, takže jediná šance, jak si v práci odskočit, je v suterénu mezi vystřídáním dětí. Před hodinou to většinou kvůli papírování nestihnu, ale tentokrát se mi to podařilo. Po první hodině tedy otevřu dveře, vypustím smečku do auly a s úsměvem čekám, až se druhá skupinka nahrne na schodiště. Děcka stojí, až mi úsměv spadl. Když jsem se zeptala, co se děje a proč nejdou dál, jedna slečna se mě na celou aulu zeptala: "A vy dneska nejdete čůrat, paní učitelko?". Ach bože. Vrátná se musela smát ještě doma v posteli.

Slovíčkaření v bakalářce: S radostí musím říct, že práce na novém zadání mi jde mnohem lépe a přirozeněji. Jestli bude stejného názoru i moje garantka, to nevím. Někdy ale dojdu k zapeklitým zádrhelům. Pitvala jsem motivy smrti v dané novele a zjistila, že u některých postav ji vnímáme jako tragickou a u jiných ji přijmeme naprosto samozřejmě a klidně. Když jsem o tom vášnivě sepsala dva odstavce, usoudila jsem, že 10x použité spojení "tragická smrt" je třeba trošku obměnit. Měla jsem tvůrčí krizi, tak jsem si na pomoc vzala slovník synonym. Vážení, kdybyste to nevěděli, tak "každá smrt nemusí být nutně fatální".

Knihovna: kvůli bakalářce jsem vyrazila do knihovny. Ostravská městská knihovna je příjemná, ráda tam pracuju, s Ostravicí přímo pod oknem. Potřebovala jsem knížky o významu jmen kvůli analýze postav. Ve studovně měli 4, tak jsem se v nich prohrabala, s uspokojením našla v jedné solidní 3 potřebné údaje včetně bibliografických pro citaci... a 4. jméno ne! Byl tam jen jeho původ, ale na význam zapomněli. Myslela jsem, že mě střelí, protože to je zrovna u hlavního hrdiny. Prosím vás, kdybyste věděli, z jaké knížky můžu převzít, že jméno Antonín se dá vyložit jako čelní nebo přední, dejte mi echo! Protože knížku Jak se bude jmenovat vaše miminko? si jako literaturu k bakalářce fakt nebudu moct uvést. A před odchodem, když jsem knížky vracela, mě knihovnice přesvědčovala, že mám doma ještě Stařenčinu loktuši. S úsměvem jsem jí sdělila, že sice studuju literaturu, a tak čtu všelijaká zvěrstva, ale tohle mi ve sbírce opravdu chybí. Nakonec ji naštěstí našla v regálu.

Jsem šikovná. Dřepěla jsem na zemi u Áji a chtěla ji přenést do postele. Jak už ji bolí klouby, tak si tam sama nevyskočí. Vzala jsem ji na ruce a jak jsem vstávala z podřepu... servala jsem si kůži tak ze čtvrtiny zad o roh stolu. Přes celý pravobok mám modřinu a v ní ještě krvavý šrám. Debil prostě. A ten nápad jít druhý den na tenis a řezat servis vší silou (ale krásně na lajny, ha, ha!) asi taky nebyl úplně nejlepší nápad, když do toho jdu naplno a pravačkou.

Autorský výsměch. V hlavě už několik let nosím námět na příběh. Zápletku mám jasnou, ale nevěděla jsem, jak ji pojmout, kdy prozradit princip (na začátku, na konci, v průběhu - ale jak?) a jak ji nechat celkově vyznít. Už to vím a taky mě napadl myslím docela zajímavý princip kapitol. Samozřejmě mám inspirační vodopád teď, když na psaní nemám absolutně žádný čas. Přitom jednotlivé scény mi před spaním samy skáčou v hlavě a krásně přirozeně zapadají do toho, co už vymyšlené mám. Aaargh! A jen tak čas mít nebudu. Jsem zklamaná sama ze sebe, ale státnice z češtiny v květnu nebudou. Když jsem si k sedla k formalitám a bez emocí zvážila své možnosti, vypadá to, že v květnu si střihnu ZSV a přijímačky na magisterské, ale češtinu si budu muset nechat až na srpen. Ale to tady nechci pitvat, výlev o studiu tady byl minule. A asi bude zase příště. :-D

A co vy, jak se vám daří? Nějaké vtipné historky? Která z těchto je vám nejpovědomější z vlastního života?

Mějte se krásně a smějte se, když je sebemenší důvod! :)

P.S. Za trapný titulek se omlouvám. Na začátku mě napadlo Kolo-hovno-rovno, jak se to rýmuje, což mi nepřišlo úplně košér, ale pak už jsem ho nemohla dostat z hlavy, tak jsem zoufale improvizovala. :D