České dráhy konečně oznámily, že i letos bude Jízdenka na léto. Jupí! Vyhlížím ji už od jara. Týdenní jízdenka stojí stejně jako loni 690 korun, takže my chudí studenti, co jsme jezdili na jednodenní výlety, abychom nemuseli řešit ubytování... už zase balíme bágly! No a při té příležitosti by se asi slušelo dokončit zápisky z loňska, že? Aspoň si počtou i ti, kteří nemají přístup k novému zaheslovanému článku... ne, že by vás bylo moc, můžete se ozvat v nové anketě blogu :-)

Miluju odškrtávací seznamy. Kolikrát si zapíšu i úplnou blbost, jen abych si ji mohla hned odfajfknout. Takže ne, žádné čuňačinky, dosáhla jsem něčeho podstatně jiného.

• M - leden
• G - červen 
• R. - srpen 

5. 6. 2017, taková pěkná postupka. Konečně ranní skupina. Ze dvou komisí ta výrazně lepší - ne že by ti druzí byli vyhlášení saďouři, ale my je ani moc dobře neznali, zatímco "naše" komise byla opravdu "naše". Předemnou šla jedna dobrá, ale normální slečna, dále dle očekávání nejslabší článek, zatímco ti dva, od kterých se dalo čekat, že budou našprtaní, až po mně. Zdálo se, že hvězdy jsou mi nakloněny. Tak toho jen využít...

Áčko je sen, béčko výzva, céčko cíl.

5 dní do státnic. Měla bych začít být nervózní, minimálně z toho, že vůbec nejsem nervózní. Co se to sakra děje? :-)

Anebo tak jo. Na chvilku. Dopoledne mi odpadl jumping, tak si to vynahradím tady - a pěknými pár skoky od ničeho k ničemu vám přiblížím, co se mi poslední dobou (ne)daří. Vzhledem k okolnostem je toho dost.

Nemám čas. Kriticky. Jakože fakt. Tak aspoň pár stručných hlášek. A protože jsem už několikrát byla na kvízu, brzy se můžete těšit na speciál hlodů z něj.

Mám za sebou měsíc praxe jako učitelka, tudíž jsem ta nejpovolanější kafrat do školství, samozřejmě v naprosto jiné aprobaci, než jakou mám (skoro) vystudovanou. ;-) Pojďme se zasnít, jak by se třeba... někdy... možná... mohla oživit výuka tělocviku.

Dlouhodobí čtenáři si asi pamatují, jak jsem hvězdila v tělocviku. Krve teklo víc než potu. K maturitě nás došlo 24 - 3 profi badmintonisti, 2 tenisti, volejbalistka, 2 krasobruslařky, 3 další spolužačky lezly... pak vrstva průměru  a na konci já, Gaussova křivka je neúprosná. Teda, za mnou ještě v rezervě byla jedna spolužačka, která se věčně vymlouvala, když už, tak automaticky usedala k počítání skóre. Nechtěla jsem si kazit vysvědčení, takže neúprosně katastrofiální výkony jsem kompenzovala snahou. Zkrátka, další hřebíček do rakve mé pozice v třídní hierarchii...

Rozluštění minulého článku a možná i mé životní křižovatky pro tento rok. Pro ty, kteří nemají přístup (zatím) do Předsíně - mám za sebou nostalgickou procházku po fakultě, kde jsem zjistila, že momentálně hledám a potřebuju něco jiného, a proto se vydávám hledat životní moudrost do knihovny.