*Tento článek bude pravděpodobně trošku jinak naformátovaný, omlouvám se. Kopírovala jsem ho z e-mailu a za pomocí všemožných nástrojů se mi ho nedaří zcela sjednotit s ostatními.*
Dějí se věci, dějí. Shit happens. Forrest Gump byl chytrý chlapík.
Většina z vás má o mě představu vzorné studentky. Bejvávalo. Někde v prvním semestru magisterského, s bakalářem v kapse, jsem zjistila, že když snížím svůj výkon o polovinu, známky se zhorší jen o desetinu. A to se vyplatí!
Každopádně to, že ještě včera ráno jsem nevěděla, jestli vůbec půjdu ke státnicím (a bylo mi to naprosto jedno!) je trošku nad plán. Kecám, nemám žádný plán. :-D
To je totiž tak.
*
Oficiální termín pro odevzdání diplomky je v půlce června. Což je spoooousta času. ALE!
Má vedoucí práce dodržuje termín "odevzdání k poslednímu čtení", stanovený na půl května. Takže mínus měsíc.
Což by nebyl až takový problém. Horší je, že zápočet za diplomovou práci potřebuju už pro přihlášení na jarní státnice, byť z druhého oboru, který s mou diplomkou nemá absolutně nic společného, potřebuju jenom ty kredity, aby paní na studijním byla spokojená a velkoryse mi dala podepsat papír, že k těm státnicím vůbec můžu.
Takže stačí jednoduchá logická implikace, abychom dospěli k závěru, že téměř hotovou diplomku potřebuju ne v půlce června, ale ještě v dubnu. A ty dva měsíce času jsou dost citelně znát.
Mám moc ráda svou vedoucí diplomky. Je to příjemná ženská, bavily mě už její semináře na bakaláři a brzy jsme zjistily, že souzníme i ohledně mé diplomky. Máme podobný styl práce, shodneme se na metodologických řešeních a na konzultacích si nepřipadám jako idiot. Aby ta idylka nebyla tak jednoznačná, není k zastižení na fakultě, protože je momentálně na mateřské, takže konzultujeme jen na dálku e-mailem. Vzhledem k tomu, jak se na všem shodneme, opět bez problému.
*
Takže jsem 11. dubna poslala dalších 20 stran diplomky a za týden další porci. S vědomím, že to není na poslední chvíli, když termín pro přihlášky ke státnicím je 28. dubna. A ona neodepisovala, ačkoli vždy se ozve do dvou dnů, i kdyby třeba jen "potrzuji přijetí, komentáře budou za týden". Tak jsem si říkala, že je třeba někde na Velikonoce, jenže ticho pokračovalo. Vyčkávala jsem až do minulého pátku, kdy jsem poslala další e-mail, s výsledky první části výzkumu a nastíněním situace ohledně zápočtu. Odepsala v pondělí, že bude v pátek na fakultě, tak jestli se chci sejít. V pátek, den, kdy se přihlášky uzavírají. No, to bude naknap, pokud to bude.
Asi jsem měla být nervózní nebo trošku ve stresu, ale nebyla jsem. Naopak jsem si říkala, že je to fajn, že se mi možná splní to, co jsem potichu zvažovala - státnice odložit na leden. Přišla bych tím o možnost červeného diplomu, nemohla bych realizovat záložní plán studia matiky (srdcervoucí! :-D), prošprtané léto (kvůli kterému se mi už teď chce občas brečet vzteky), dál bych si užívala statusu studenta, mohla pracovat, kdyby bylo kde... to vše za cenu toho, že by děda trochu brblal. No, chtěla jsem to uděla tuž dávno, ale neměla jsem odvahu to odpískat jen tak sama "bez důvodu".
*
Jenže, co kdyby to vyšlo? Kontrolu studia před odevzdáním přihlášky vyřizuje studijní, vyhlášené svým milým přístupem. Když kdysi frčela éra facebookových "Přiznání", mezi ta top se dostalo "Radši jsem absolvoval předmět úplně mimo můj obor, než abych si ho šel na studijní zrušit". A na studijním v pátek úřední hodiny nejsou. Nezbývalo, než se tam vypravit ve středu předem pěkně poprosit, jestli bych mohla na tu minutovou operaci přijít v zapovězený pátek, jelikož dřív tady moje vedoucí práce není, aby mi zapsala zápočet. Paní se na mě podívala a jen trošinku uštěpačně se zeptala, že co se mnou má jako jinak dělat. Tak jsem slušně poděkovala a vyklidila pole, než si to rozmyslí.
Trošku ji potom zarazilo, když jsem vylezla z kanceláře naproti studijního a se suverenitou zaměstnance si odemkla kuchyňku pro personál, ha!
Víte, já teď na fakultě tak trošku pracuju.
To je další úlet. Psala mi Terka, že XY, u níž už rok sem tam pomvědujeme, má pro nás práci, že jí z kanclu odešli oba kolegové najednou. tak jestli můžeme zítra přijít. Já jsem si teda myslela, že chce pomoct vyklidit kancl po těch dvou, ale dostaly jsme jejich stůl, počítač a papíry. Ups.
*
Každopádně v pátek to dopadlo... no já nevím, jestli dobře. Zápočet jsem dostala, na dalším postupu ohledně diplomky jsme se zase hladce domluvily, pěkně jsme si popovídaly, na studijním jsem papír podepsala a na sekretariátu přihlášku odevzdala.
Prostě státnice v červnu nakonec budou.
A v srpnu? To je daleko. Počkám si zase na nějaký deadline. Protože ten 19. květen pro odevzdání diplomky je najednou zase nějak blízko. :-D
