Tak jeden tematický. :-)

Mám za sebou měsíc praxe jako učitelka, tudíž jsem ta nejpovolanější kafrat do školství, samozřejmě v naprosto jiné aprobaci, než jakou mám (skoro) vystudovanou. ;-) Pojďme se zasnít, jak by se třeba... někdy... možná... mohla oživit výuka tělocviku.

Dlouhodobí čtenáři si asi pamatují, jak jsem hvězdila v tělocviku. Krve teklo víc než potu. K maturitě nás došlo 24 - 3 profi badmintonisti, 2 tenisti, volejbalistka, 2 krasobruslařky, 3 další spolužačky lezly... pak vrstva průměru  a na konci já, Gaussova křivka je neúprosná. Teda, za mnou ještě v rezervě byla jedna spolužačka, která se věčně vymlouvala, když už, tak automaticky usedala k počítání skóre. Nechtěla jsem si kazit vysvědčení, takže neúprosně katastrofiální výkony jsem kompenzovala snahou. Zkrátka, další hřebíček do rakve mé pozice v třídní hierarchii...

Sebeanalytických testíků není nikdy dost. Sokratovské "poznej sám sebe" je věčné a vděčné téma i citát. A když navíc další pokus zabere jen deset minut, kdo by odolal? Cílem téhle krátké aktivitky je najít klíčové slovo, které může ukázat cestu k tomu, co vás (ne)vědomky trápí. A nebo možná ne přímo trápí, ale i tak toho máte plnou hlavu. :-)

Za tuhle hříčku vděčím Raduš. Ona má obecně dobré tipy, dala jsem na ni už poněkolikáté. :-) Originální článek s podrobným návodem najdete zde. Konec odkazů a teorie, ukážeme si to v praxi! Obětuju se a odhalím své nitro. :-D

První krok je velice jednoduchý. Napište si pod sebe 16 podstatných jmen (jak se to učí ve druhé třídě - názvy osob, zvířat, věcí... :-D). Abstraktních, konkrétních, hromadných, látkových, jedno jakých, prostě taková substantiva, která vám budou přicházet na mysl. Pokud hodláte test vyzkoušet poprvé, doporučuju nečíst dál, než si svých 16 slov dáte dohromady, ať netaktizujete. Není to zapotřebí ani záhodno. :-)

Kdy jindy si splnit sebestředně bloggerský úkol (sestavit výběr z vlastních článkůú než při příležitosti mého 10. výročí blogování? Taková osobnost, která udává trendy celému serveru, si to přece zaslouží! :-D

Hodně času uplynulo od mého slibu Julči, že napíšu článek o své práci. Konečně jsem se trošku oklepala z dalšího školního roku a vyložím karty na stůl. Julčo, tady to máš, Mečoune, ty to ani nečti, ať nedostaneš psotník. :-D

Nejsem Xindl a snad ani ksindl, ale má recht - retro se do módy vrací. Aspoň myslím, znáte mě, tyhle trendy jdou totálně mimo mě a ještě pořádnou oklikou.

Nepatřím mezi lidi, kteří propaří večery u počítačových her. Ale pár svých oblíbených favoritů, po kterých sáhnu, když si potřebuju něčím nenáročným vyčistit hlavu, samozřejmě mám. Ve vkusu jsem se zastavila někde na přelomu tisíciletí, všechny hry se základají na podobném principu a vůbec mi to nevadí, protože přesto je každá úplně jiná! Neunikla vám nějaká hra, kterou stojí za to si vychutnat, když už ji teď počítače zvládají bez zasekávání a kvůli svému stáří stojí pár šupů? :-)

Zhruba před sto lety, v zápalu studia ke státnic a tedy v době intenzivního pořizování výpisků, jsem tady zveřejnila ukázku svého těsnopisu se zvědavostí, kdo rozumí mé duši a mému škrabopisu. Asi je na čase to rozlousknout. :D

Nedávno se stala drobná příhoda, která mě přivedla k myšlenkám o tom, co je to vlastně intuice a jaký jí přikládáme vyznám. Na toto téma jsme totiž narazili v hodině věnované komunikačním dovednostem, kam se, pro některé možná překvapivě, intuice řadí.

Rok se s rokem sešel a můj spolehlivý diář Moleskine se blíží ke konci svých znázorněných dní. Protože jsem měla ve druhé půlce října svátek, rozhodla jsem se, že je pravý čas nadělit si jeho nástupce. Po krátkém rozmýšlení jsem se odhodlala vyzkoušet jiný diář. Můj zápisník pro rok 2016 měl být oproti Moleskine lepší ve dvou bodech: české kalendárium, nižší cena. Zatímco předchozí Moleskine na 18 měsíců stál 250 korun, za tentýž v ročním provedení chtějí 359 korun. Jak jsem psala v předchozí recenzi, je to úžasný diář, ale tolik peněz jsem utratit nechtěla.

Z devíti let, po které už bloguju, jsem 7,5 roku strávila tady. Nevím, jestli je tu nějaký tak dlouhodobý čtenář, kdo pamatuje přímo moje přistěhování, ale i tak už jsme měli spoustu času se vzájemně poznat. Protože teď budu kvůli státnicím trávit blogováním méně času, nechávám vám tady napospas článek, nad jehož rozluštěním možná strávíte delší dobu. A nebo ho zavřete ihned s tím, že na blbosti nemáte čas, to je asi pravděpodobnější. :-D Každopádně, protože vím, že mezi mými pravidelnými návštěvníky jsou stále ještě studenti, říkám si, že se třeba inspirují a odlehčí trošku svým zápiskům a při učení přivítají osvěžení jednolitého textu. Aspoň mně to vždycky pomáhalo.