Vítejte!
Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)
Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)
Článek Srdce proti hlavě
Komentáře k článku: Srdce proti hlavě
alkoholik: Já osobně sa mosim řídit logikou. Ať už ide o prácu, baby či třeba šoferování, snažím sa v šecken najit určitu logiku. Je snad to co nedokažu logicky obhajit, ale i tak to tvrdim intuica? Asi su robot ale intuicu sa snažím neřídit.
tlapka: I tak to může být. 
Můj drahý to měl myslím dlouho podobně, ale v posledních pár letech zjišťuje, že na všecko rozum nestačí. Nebo aspoň jemu. Tak snad to není jen můj vliv. 
Intuice podle mě není nutně to, co tvrdím, i když to nedokážu logicky obhájit... nemusí to být názor, ale i pocit. Aspoň u mě.
chaostheory®pismenkuje.cz: já se dřív intuicí řídila hodně, a vycházelo mi to. bohužel poslední dobou dám spíš na rozum, a taky jsem na to hodněkrát dojela a pořád dojíždím 
takže za mě intuice...
ale co se týče posuzování lidí na první pohled, tak v tom jsem teda hoooodně špatná 
kdo se mi zdá jako fajn člověk, se ukáže jako největší vůl, a taky naopak. naštěstí mi to před pár lety došlo, a od té doby v tomhle ohledu na svůj instinkt prostě nedám, protože vím, že se to vyvinej úplně jinak
tlapka: To je krásné, jak sis to dokázala uvědomit a zařídit se podle toho. 
To by myslím pomohlo strašně moc lidem.
zo: Nevím proč, ale jak jsem to tak četla, tak jsem úplně viděla sebe. Dovedu si živě představit, že bych na té hodině dopadla podobně . A pak si připadala neprávem obviněná (z podobných důvodů).
Jinak to mám s intuicí spíše jak kdy. Většinou, když nad tím moc přemýšlím, tak to spletu, ale co už. Zase se můžu chlubit jinou nevysvětlitelnou "vlohou" - mám fakt nehorázný štěstí na ztrácení a znovunalézání průkazek na autobus - ani jednou z těch alespoň deseti případů jsem nemusela kupovat novou *smích*
.
---
zo.pise.cz
sayonara: Já nevím... Občas mám záchvaty toho, že prostě něco vím, protože to vím. Zpětně, když si přehrávám okamžiky, kdy se lámalo spousta věcí, jsem udělala hodně iracionálních nebo divných věcí, které se pak ukázaly být super.
Tak nevím. Asi něco takového mám, ale není to moc vysvětlitelné...
tlapka: A od toho je to podle mě intuice - není vysvětlitelná. Myslím, že to je dobrý popis . Vím, protože vím...
rebarbora: Podle toho, co píšeš, bych řekla, že jsi na tom s intuicí dobře Já naopak mám úplně špatný odhad na všechno A zvlášť poslední dobou 
To je jenom takové blbé období. Přijde zase lepší vlna, u tebe rozhodně!rebarbora: Děkuju, snad máš pravdu Ale u mě vážně většinou hlas rozumu přehluší takové ty podvědomé pochyby a tím si občas nadrobím pěknou kaši Snad se z toho jednoho dne poučím 
Zatím mi to ale moc nejde
tlapka: A zas, komu se to občas nestane? 
Na zlepšení času dost a určitě se dostaví.
damn-girl: Intuice. Myslím si, že to, z čeho vyučující udělala intuici nemá co dočinění s intuicí. Tohle jsou podle mě věci (kam jezdí na dovolenou, kolik má dětí atd), které se odhadnout nedají. Intuitivně se dá odhadnout, jestli si s člověkem budeš rozumět nebo jestli se před ním máš držet na pozoru, ale rozhodně se nedá odhadovat jestli jestli má rád černý nebo zelený čaj (obrazně řečeno).
Pust ji za hlavu .
Se zase budu opakovat, hehe. Byla jsou u dvou astroložek a obě dvě nezávazně na sobě řekly, že já mám hrozně dobrou intuici, že to je dar a jestli přemýšlím logicky, tak ať se na to vyprdnu, protože pak se bojím a brzní mě to. Takže v poslední se jí snažím řídit, ale naučit se řídit intuicí a rozkódovat, co nám opravdu chce říci není nic lehkého a musí se to dle mě trénovat a nepodléhat panice, když to nevyjde. Také mi to občas nevyjde, ale spíše to vychází. Hlavně tedy musím říct, že hlavně u lidí mi to vychází. Když někoho vidím a hned mě napadne, že s tímhle člověkem budu mít jednou problém a nebo, že se před ním mám držet na pozoru, že v něčem není fér, tak mě to z velké části nezklame.
Musím ale říct, že v poslední době se fakt snažím přemýšlet intuitivně a na ten rozum se vykašlat, protože zjišťuji, že mě opravdu brzdí. Někdy to je ale těžké zakázat hlavě, aby teď přestala a vydat se srdcem.
tlapka: V hlavě si to nenesu víc, než jako impuls pro zamyšlení. Možná má o pět řádů vyšší titul z psychologie než já, ale do hlavy mi přece jen nevidí. Ostatně, říct nám, nakolik využíváme intuici na základě takto racionálně obodovaného testu... není to paradox?
Vidím, že my dvě máme pojetí intuice bližší. 
untitled.pise: Já myslím, že jsi dopadla ještě docela dobře. Když si představím sebe, vidím jeden jediný osamocný bod, který bych získala čistě náhodně, ale věřím ti, že to bylo potupné. 
Se mnou a intuicí je to dosti špatné. Většinou ji vůbec nemám a když už, tak se rozhodnu špatně. Mít na výběr z několika možností, nerozhodnu se ani intuitivně (intuice se vůbec nedostaví) ani podle rozumu (to bych raději ani nekomentovala), ale spíše zcela náhodně. Buď to vyjde nebo ne.
Většinou, když se potkám s někým poprvé, udělám si dojem, ale snažím se nesoudit. Nejen proto, že bych chtěla, aby se mnou lidé zacházeli stejně, ale také proto, že se obvykle šeredně mýlím...
tlapka: No, od toho jednoho bodu nejsem daleko. Ale náhodný výběr možností, ufff, to tě obdivuju, to by mě zabilo.
Za poslední odstavec! (A radši se neptám na svůj dojem. Měla jsem ten den mamčiny boty s podpatkem a vůbec jsem to nebyla já! ).
untitled.pise: Tak z toho bych si vrásky nedělala. Sama mám vážné pochybnosti o svém prvním dojmu.
Nevím, nakolik jsi to skutečně nebyla ty, ale je fajn, že jsi tak hovorná, protože mě to docela trvá, než se rozmluvím. Nebýt toho, nejspíš bychom tam seděly a hleděly na sebe, dokud by jedné z nás nebylo dostatečně trapně na to, aby se sebrala a vypařila se.
Mimochodem, všimla sis, že jsem měla na obličeji několik odstínů makeupu? Spolužačka ten den přinesla pár lahviček, které dostala a neseděly jí, ne že bych tak normálně chodila...
Snad budeme mít někdy možnost se znovu setkat a trochu ty dojmy napravit.
hroznetajne: Taky jsem dělala spousty a spousty testů, ve kterých mi vyšlo, že jsem ČISTĚ racionální člověk, co nikdy nepustí svoje srdce, aby jednalo, všechno musím mít logicky odůvodněné a vystavěné na myšlenkovém základu (to zní, jako bych byla úplně necitlivá...).
ALE, intuice je podle mě hodně důležitá. Kolikrát Ti říká, co je PRO TEBE správné a co ne, a kolikrát ten hlas lidé raději utiší a dělají, že ho neslyší. Já si třeba intuitivně vybírám přátele, knihy...
tlapka: Máš pravdu, zrovna u přátel je ta intuice důležitá. Pamatuju si, jak jsem před nástupem na VŠ dohledávala jména svých budoucích spolužáků na soc. sítích a s některými jsem si psala předem. Část z nich neměla na fotce svou tvář, podotýkám. A jak jsem je pak potkala naživo, hned jsem věděla, kdo je kdo (až na jednu slečnu, která tam paradoxně tvář měla )... a táhneme to spolu doteď.
boudicca: Souhlas s Damn-girl, cvičení ve škole mi taky přijde spíše jako racionální analýza (ve stylu "vypadá dost sporty, určitě má psa" x "vypadá bohémsky, bude mít kočku"), než jako trénink intuice. Vyučující klidně pusť z hlavy . To, co popisuješ se školou a s partnerem, občas zažívám taky (s partnerem jsem to měla stejné a pak ten stejný pocit v zaměstnání, jen ta škola mě nějak minula ). Podobně mám i čmuch na řítící se průšvihy. Sice se jim nevyhnu, ale aspoň je tak nějak očekávám. Jo, já třeba dávám na šestý smysl hodně .
tlapka: Byla to hlavně vynucená analýza, to je ten problém. Museli jsme odpovědět, tak jsme holt něco napsali. Když nám říkala, že podle toho, jak je oblečená, nemůžeme usuzovat její oblíbenou barvu, říkala jsem si, hergot, kdyby se na to neptala, tak mě vůbec nenapadne nad tím uvažovat.
S těmi průšvihy je to zajímavé. Na mě zpravidla zaútočí tehdy a odtama, odkud to vůbec nečekám.
cayenne®blbne.cz: Cvičení ve škole, navíc vynucené a provedené jenom jednou... To bych se hádala, že to byla prostě náhoda. Člověk se může třeba špatně vyspat a pak jde celá intuice do kopru.
Taky bych rozlišovala mezi intuicí týkající se vlastní osoby, která řídí naše životní rozhodnutí, a schopností posuzovat druhé lidi. To první myslím mám, toho druhého se mi zoufale nedostává.
tlapka: No právě... to musí přec dotyčná profesorka vědět nejlíp.
Tak aspoň, že se ti daří v té první. To druhé se třeba ještě probere k životu.