Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

boudicca: Souhlas s Damn-girl, cvičení ve škole mi taky přijde spíše jako racionální analýza (ve stylu "vypadá dost sporty, určitě má psa" x "vypadá bohémsky, bude mít kočku"), než jako trénink intuice. Vyučující klidně pusť z hlavy . To, co popisuješ se školou a s partnerem, občas zažívám taky (s partnerem jsem to měla stejné a pak ten stejný pocit v zaměstnání, jen ta škola mě nějak minula ). Podobně mám i čmuch na řítící se průšvihy. Sice se jim nevyhnu, ale aspoň je tak nějak očekávám. Jo, já třeba dávám na šestý smysl hodně .