Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

zo: Nevím proč, ale jak jsem to tak četla, tak jsem úplně viděla sebe. Dovedu si živě představit, že bych na té hodině dopadla podobně . A pak si připadala neprávem obviněná (z podobných důvodů).
Jinak to mám s intuicí spíše jak kdy. Většinou, když nad tím moc přemýšlím, tak to spletu, ale co už. Zase se můžu chlubit jinou nevysvětlitelnou "vlohou" - mám fakt nehorázný štěstí na ztrácení a znovunalézání průkazek na autobus - ani jednou z těch alespoň deseti případů jsem nemusela kupovat novou *smích*.