Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

untitled.pise: Já myslím, že jsi dopadla ještě docela dobře. Když si představím sebe, vidím jeden jediný osamocný bod, který bych získala čistě náhodně, ale věřím ti, že to bylo potupné.
Se mnou a intuicí je to dosti špatné. Většinou ji vůbec nemám a když už, tak se rozhodnu špatně. Mít na výběr z několika možností, nerozhodnu se ani intuitivně (intuice se vůbec nedostaví) ani podle rozumu (to bych raději ani nekomentovala), ale spíše zcela náhodně. Buď to vyjde nebo ne.
Většinou, když se potkám s někým poprvé, udělám si dojem, ale snažím se nesoudit. Nejen proto, že bych chtěla, aby se mnou lidé zacházeli stejně, ale také proto, že se obvykle šeredně mýlím...