Znáte ten pocit, kdy se obětujete pro dobrou věc, reprezentaci vyššího celku - a ještě vám hážou klacky pod nohy?
Konečně přestávám jódlovat. Ten víkend, to byl zase jednou zážitek! V pátek jsem se zařekla, že pohnu se seminárkou a v neděli večer už to budu mít vytištěné ve složce, připravené na konzultace. Když jsem v deset večer vypnula Davis Cup celá zachřáplá, říkala jsem si, že obětovat na oltář reprezentace ČR se holt musí.
Stejně je super, že máme aspoň sportovce, na které můžemebýt hrdí. Na rozdíl od některých studentů. :-D
Tak jsem zvědavá, jak dopadnou ty moje konzultačky, na které jdu po právě začínající přednášce. :) A test, který píšu za... o bože, dva týdny! Příští víkend už opravdu...
Mějte se krásně a ať se vám daří! :)
Konec prázdnin je hektičtější než ty tři měsíce od matury dohromady. Mám pocit, že se řítím skrz kalendářem a všechno se mění. A víte co? Vůbec mi to nevadí. :-D
Ha! Přesně za měsíc začíná můj první semestr.
Au.
Někdy vám něco k srdci přiroste velmi rychle, někdy si upřímný pozitivně naladěný vztah k něčemu či někomu hledáte déle a obtížněji. Moje dvoutýdenní brigáda byla z kategorie rychlovek.
Jak tak od rána do večera putuju mezi televizemi po celém domě, uvědomila jsem si, že Londýn je vlastně mou první olmypiádou, kterou opravdu vnímám a kterou si vychutnávám se třemi novinovými přílohami. Ještě, že mi od maturity zbyly nějaké zvýrazňovače a mohla jsem si je kosmeticky upravit. No, kosmeticky. Kdybyste je viděli, pochopili byste, proč se až na řasenku (kterou jsem ztratila) nemaluju. :D
Jak už jsem psala, moje brigáda na tiskovém oddělení je záležitostí velice pestrou. Od anket přes nějaké ty kancelářské práce přes oráci v terénu. To vše v prvním týdnu práce, co v tom případě přinese týden druhý?
"Jé, dneska je pátek třináctého!"
"Jste pověrčivá?"
"Ne... a víte, že rozvážíme třinácté číslo?
Páteční brigáda byla (zase!) něco nového. Už o půl sedmé jsem musela klepat kosu (proč je buď 35° nebo 15° a nic mezi tím?) před městským úřadem, neb jsem byla přidělena jako výpomoc při distribuci Novin. V tomto čísle jsem měla otištěnou i svou anketu a musela jsem se smát, protože už druhý rok za sebou tam mám článek právě v 13. čísle roku. A předtím dvakrát v jedenáctém. Náhoda? Ale vždyť víte (i když, asi ne...), že mám prostě ráda lichá čísla. :-D
Echt, on si někdo myslel, že během prázdnin bude více času? Nestíhám!
Pravda, tentokrát se mi do rozvrhu nemísí studijní povinnosti, ale chci dohnat tolik záležitostí ohledně svých koníčků a domácích prací, že jsou mi prázdniny málo.
Ještě před maturitou jsem stihla absolvovat přijímačky na pedagogickou fakultu. Přihlášku tam jsem si podala spíše do rezervy, chci se na stejný obor (čj+zsv) dostat spíše na filozofickou fakultu. Moje kámoška R. měla stejný termín, tak jsme se radovaly, že přinejhorším se ve velkoměstě ztratíme spolu. :-D Narozdíl od fildy, která je v centru, byl totiž pajdák v končinách nám oběma neznámých. Pak se objevil spasitel (můj drahý) s tím, že nás doporovodit, protože do stejných míst dojížděl na přednášky angličtiny. Respektive dojel asi dvakrát - nejprve přesvědčit paní angličtinářku, že s FCE za A jsou to pro něj hodiny zbytečné (zvlášť, když 15 minut před angličtinou mu teprve končila jiná přednáška na druhém konci města), a podruhé na předtermín. Nicméně cestu si zapamatoval. :)