Konec dobrý, všecko dobré

Někdy vám něco k srdci přiroste velmi rychle, někdy si upřímný pozitivně naladěný vztah k něčemu či někomu hledáte déle a obtížněji. Moje dvoutýdenní brigáda byla z kategorie rychlovek.

Jak už jste se mohli dočíst, má pracovní náplň byla velice pestrá. Práce mě bavila a vlastně bylo luxusním bonusem dostávat za ni peníze. Takže jsem si získala docela dobré jméno u Šéfky, vydělala něco peněz, vyzkoušela si žurnalistickou i kancelářskou práci, absolvovala něco, co s trochou nadsázky můžu prodat jako "praxi" podloženou výtisky Novin s mými články, a ještě se docela dobře bavila. :-D Takže jediná chyba této práce: krátkodobá záležitost, protože delší smlouvu jsem prostě dostat nemohla. :(

Když jsem v pátek dostala padla, dostala jsem zároveň málem i padáka. Docela netradičně, s bohatými pochvalami od Šéfky. Vrtalo mi hlavou, proč se se mnou tak srdečně loučí, jako už by mě v životě neměla vidět. Akorát jsem to místo "Amen" zabila otázkou "A na kolik mám přijít v pondělí?". Šéfka se zarazila v rozjímání a podotkla že už mám přece odpracováno, dvakrát po pěti dnech, vždy od pondělí do pátku. Připomněla jsem jí volno, které jsem si vybrala hned první týden na zápis. Zajásala, že mě tam bude mít ještě jeden den (to mě upřímně potěšilo) a jak jsem poctivá (někdo by řekl blbá, ale ta práce byla vážně fajn).

V pondělí jsem odevzdala práci za víkend (přepisy rozhovorů z pásky do písemné podoby) a za odměnu jsem dostala výlet s regionální televizí. Jela jsem natáčet příměstský tábor. O bože, já a děti? No ale když pak zaznělo, že si můžu zkusit natočit anketu v ulicích, nadšeně jsem souhasila s táborem. Víte, já se nelíčím ani normálně a v pondělí jsem vypadala extrahrůzně, protože jsem spala asi tři hodiny - vinou našich sousedů.

Sousedi-rodiče totiž odjeli a dům zůstal jejich synátorovi, který je zhruba stejně starý jako já. Sezval si tam kamarády a pařili do dvou do rána. Skončili o půl třetí, ne z dobré vůle nebo jako reakci na stížnosti sousedů, ale kvůli nájezdu měšťáků. To se frajeři schovali za barák, aby nebyli vidět od cesty, a všechno vypnuli. No měšťáci ale nejsou blbí (jak se často říká), aby věřili, že X pubošů jen tak stojí potichu a potmě na zahradě. O půl třetí ráno... :D

Mimochodem, nečekala bych, že hoši, kteří tady přes den na celou ulici vyhrávají svoje ultrakůl songy podle MTV, budou sborově sbírat písničky Michala Davida...

A to mi Šéfka při opravdovém pondělním rozloučení řekla, mimo mnohé pochvaly (Oh, stop it, you! :D), že "Mně se na vás hrozně líbí, že máte něco, co ostatní nemají, a že nejste naivní."

Tak nevím, jak je to s tou naivitou? :)