Tlapka | Mozaika druhého týdne brigády

Jak už jsem psala, moje brigáda na tiskovém oddělení je záležitostí velice pestrou. Od anket přes nějaké ty kancelářské práce přes oráci v terénu. To vše v prvním týdnu práce, co v tom případě přinese týden druhý?

Pondělí - Au, moje iluze!

Naše chemikářka byla v civilu fajn, ale na chemii... no, řeknu to jinak - trpěla jsem a kromě základů názvosloví si nepamatuju nic. Vždycky nám říkala: "Jojo, vy oběti humanitních věd!", "Jak, nebudete potřebovat?! Nevíte, kde nakonec skončíte! Já to vím! Všichni půjdete na farmácii! A když ne, tak myslíte si, že ekonom/právník/nezaměstnaný/dosaďte dle libosti... nepotřebuje chemii?" No tak v pondělí jsem zjistila, že na tom něco málo bude. Ale to víte, že je to nadsázka. Kdyby to měla být pravda, nepokouším se o výšku a jdu rovnou na pracák.

Šéfka mi donesla "Zpravodaj Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje pro rok 2012" a sdělila mi, že si to mám všecko přečíst a pak si jedno téma vybrat a zpracovat do krátkého článku. Uzávěrka je ještě dnes. Když jsem ten letáček rozložila, zakryl mi celý stůl. Popsaný byl titěrným písmem. Z obou stran, samozřejmě. Tak to si všechno učitě nepřečtu, jestli to chce ještě tento týden... Zaujal mě nadpis OVZDUŠÍ. No super, na to lidi nadávají pořád. Tak jim dám argumentya důvod černé na bílém, hotovo! 

Nehotovo. Po úvodní větě se textem začaly míhat cizí, asi sprostá slova, divné zkratky a vzorce, až to všecko vytlačilo češtinu. Rozuměla jsem jen pár spojkám a ostatním neohebným slovním druhů. Jojo, my oběti humanitních věd... Vím, čemu nerozumím, ale porozumět mi to nepomůže. :D A takový zázračný rychlokurz chemie neexistuje, aby mi pomohl pochopit tenhle článek...

Nakonec mě zachránila zpráva o kontrolách, provedených v různých zařízeních včetně dětských táborů, a o sinicích v koupacích vodách. Sepsala jsem tato témata s odůvodněním na probíhající prázdniny, kdy jsou tábory a sinice aktuálním tématem. Jojo, my oběti humanitních věd, my si to umíme zdůvodnit! 

Úterý - Ááááááúúúú moje nohy!

Úterý začalo kupodivu klidně - seřazováním výdejek. Až před obědem mi Šéfka řekla, že pojedu s Řidičem do "okrajových částí města aktualizovat vývěsky". Super, to tu ještě nebylo, sebrala jsem plakáty, špendlíky - a hurá do terénu. První nástěnka - super. Řidič odemkl krycí sklo, odklopil ho, servali jsme staré papíry a přišpendlila jsem nové. Pohoda.

Druhá nástěnka - zákeřnost sama. Sklo nedrželo v nové pozici a co hůř - odklápělo se směrem nahoru. Navíc maximálně pod úhlem asi 40°. Celá vývěska pak stála za škarpou. Takže jsem musela vlézt do škarpy a v minimalizovaném prostoru, kde jsem se nemohla ani otočit pro špendlíky, provést výměnu. Řidič se smál, že se tam za tím sklem motám jako akvabela. Jo, motám... to by odpovídalo.

Třetí vývěska vypadala sympaticky. Nebyla ani na zámek, takže na ní žádné papíry nezůstaly (ani špendlíky...) a visela na boční stěně autobusové zastávky. Jenže když jsem udělala krok vzad, abych obdivovala svou práci, objevila jsem další škarpu. Plnou kopřiv. Mikina odolala, ale nohavice se mi vyhrnuly až nad kolenaáááááá... 

U poslední nástěnky začalo lít jako z konve a Řidič nabízel, ať zůstanu v autě, že to udělá sám. Odvětila jsem, že ne (byla to "naše" místní nástěnka, tak si ji navrhnu sama, ne?), v pohodě, mám mikinu, nepromokavou šusťákovou bundu a "Kromě toho," křičela jsem pak venku, protože v rachotu u cesty, navíc v takovém lijáku nebylo nic slyšet, "kromě toho ráda moknu!". Ano, trénovala jsem, jak vypadat jako idiot. Ve středu se mi to hodilo.

Středa - Auuu, moje seriózní pověst

Chystá se rekonstrukce náměstí, na kterém stojí i dva stromy. Ochranáři si vymysleli, že v nich žijí veverky, které pokácením oněch stromů vyhubíme. Takže jsem měla za úkol anketu, jestli tam někdo někdy, uprostřed "města", ty veverky viděl. Už dlouho se mi lidé tak nesmáli. A ti známí, kterých jsem se ptala, ti asi doma vzpomínají: "Chudák mladá Tlapková, chodí po centru a hledá veverky...".

Čtvrtek - Au! Moje uši!

Další novinka! Přepisy rozhovorů ze zvukové stopy do textové podoby. Otázka byla neslyšitelně tichá, tak jsem přidávala volume až na maximum. Odpověď do mikrofonu už tak tichá nebyla... 

Pátek - Au, moje jazykové ego...

Že kromě shormažďování materiálů jsem se ještě nezačala učit na FCE? Hele, odpočívám, mám po matuře a na výšce to bude masakr, podle toho, co zatím vím o svém rozvrhu. Momentálně vstřebávám fakt, že budu mít zase ruštinu. S FCE začnu v srpnu. Opravdu. Ovšem hodil by se i kurz polštiny. Polsko máme jako sousední dědinu, polské večerníčky jsem sledovala jako úvodník českých, polština se prolíná naším nařečím... a hele, já polsky neumím skoro ani fň. Zjistila jsem to, když jsem musela probrat hromadu polských novin a zaškrtávat v nich zmínky o našem městě. Ok... jdu se učit na FCE. Olympiáda je v Londýně, takže sledování se dá do přípravy taky zahrnout, ne? :)