Titulek nijak nesouvisí s obsahem článku. Prostě mě nenapadlo nic jiného. :-D Kdybych se nemusela dneska večer věnovat stacionárnímu magnetickému poli, asi se natáhnu do postele, zakutám pod deku, vezmu si ty hrubé bílé fusekle až pod kolena (ve kterých vypadám, jako bych měla obě nohy zasádrované) a budu poslouchat... no, mp3 vlastně ne. :-D Před dvěma lety jsem po definitvním kolapsu mobilu dostala k Vánocům Nokii Music (mamka měla šťastnou ruku!) a od té doby ani nevím, kde je mé mp3 konec. Mám jen matné tušení, že ji sbalila dárkyně Nokie. :-D

Březen vítám jako spásu. Přece jen, už to zní "jarněji" než únor. Jaro už podle astronomů i začíná a mnohdy i opravdu začne. Občas rovnou i léto, ale pro mě to není problém. :-D

Problém přede mne staví moje (vám zatím nepředstavená) mužská polovička. A můj pan otec. Tito dva pánové se narodili v březnu a ode mě jakožto od hodné dcerky a správné partnerky se očekává, že si na jejich narozeniny vzpomenu a obdařím je nějakým úžasným dárkem.

Ehm, ehm. Ano, vím, že je zase pozdě. Že jsem chtěla psát častěji než za měsíc. Ale uznejme, že už i to je pokrok! :-D

Patnácitny jsem strávila na dovolené. Svůj "významný den" jsem strávila na záchodě, přičemž mi chodily SMS ve znění "užij si to, jak se patří" a podobně.

Dnes je mi osmnáct. Už tři hodiny. Ale nic delšího se mi sepisovat nechce.

Druhým dnem mám chřipku... :-D

...měsíc do narozenin.

Prázdniny začaly a já jsem byla v rámci zotavení a relaxace vyvezena do Teplic nad Bečvou. Sluníčko už zalezlo, takže jsme se s mamkou přesunuly do kavárny. A, hurá sláva, je tu internet! Takže se vám začerstva musím pochlubit, jaký trapas se nám povedl hned po příjezdu. :-D

Nedávno jsem někde viděla nějakou studii, anketu, statistiku, říkejte tomu jak chcete, na téma V kolika letech ženy poprvé oblékají svatební šaty? . Číslo se mi zdálo docela vysoké a říkala jsem si, že bych se toho raději dočkala o něco dřív.

Že se mi to povede o tolik dřív, to mě v tu chvíli nenapadlo...

Holt jsem s tanečními tak úplně nepočítala. :)

Jen tak stručně a pod odmocninou. :)

Je zvláštní, jak psi vycítí, že jdou k veterináři.

A jak chytře zalezou pod postel, když se dostaví paní střihačová. Vzhledem k tomu, že mám dvoulůžko v rohu místnosti a Ája si vtipně zalezla až do toho rohu, je celkem bojovka ji dostat ven.

"Momenty krátký

anebo věčný,

lodičky vratký,

nebezpečný..."

Minulé pondělí mi začaly taneční. Pokud si mě nedokážete představit v nějakém společenském oblečení a botách na podpatku, nedivím se vám. Navíc, když vezmeme v úvahu, že bych se měla pohybovat do rytmu a elegantně... Ehm, ehm. :-D