|
3. leden 2016 v 15.03 | rubrika: Den za dnem
Přehoupli jsme se do nového roku a na blozích se vyrojily články bilancující ten uplynulý. I já jsem o jeho sepsání uvažovala, protože tenhle rok byl zvláštní a v mnoha ohledech nepříjemný, takže sepsat a uzavřít tuto kapitolu by mohlo lecčemu pomoct. Nakonec ho nenapíšu, protože mnoho z těch věcí, které se mě dotkly a ovlivnily mé vnímání roku 2015, se nevztahovaly v prvé řadě přímo na mě, ale na mé blízké. A jejich soukromí, byť do značné míry ovlivňuje to moje, sem nepatří. Takže se podívám na přelom roku z jiného hlediska. Říká se - jak na Nový rok, tak po celý rok. Jak při troše zobecnění podle prvního ledna tedy bude vypadat můj rok 2016? |
přečteno: 103x | komentáře (23)
|
|
15. srpen 2015 v 17.19 | rubrika: Den za dnem
V předvečer svých narozenin usuzuji, že je čas udělat si čas a popsat, jak zvesela si žiju. No, moc zvesela to není. :D |
přečteno: 115x | komentáře (31)
|
|
10. červenec 2015 v 19.55 | rubrika: Den za dnem
Mamka odjela na dovolenou a protože mi jeden večer zabylo smutno, sestoupila jsem o patro níž ke svým prarodičům. Napadlo mě dělat si poznámky, kdyby padla nějaká vtipná hláška... nějak se to zvrtlo. |
přečteno: 147x | komentáře (28)
|
|
1. červenec 2015 v 22.49 | rubrika: Den za dnem
Červen utekl jako voda. Nakonec jsem si po jeho trvání docela odpočinula od učení, ale od července na to vlítnu. Nechce se mi, ale musím. Ale děje se i mnoho jiných věcí. A většinou příjemných. :) |
přečteno: 98x | komentáře (17)
|
|
26. březen 2015 v 08.53 | rubrika: Den za dnem
Pondělí - musím jít do práce, potřebujeme domluvit posledních pár věcí před natočením soutěžního videa "videopohlednice města" - za týden je uzávěrka a video musí být minimálně na cestě! Úterý - musím do školy, píšeme zápočet. Od víkendu se učím, musím to mít z krku, zkouška z literatury a státnice se blíží, pak už pojedu na krev... Středa - musím se učit na druhou zkoušku. Odpoledne učím. |
přečteno: 146x | komentáře (25)
|
|
1. únor 2015 v 21.43 | rubrika: Den za dnem
Že jsem teď ze školy docela zdeprimovaná, jsem psala. Ale do mého života se neustále připlétají různé vtipné historky. A trapasy, ach jistě, trapasy! Ty to vždycky jistí! |
přečteno: 113x | komentáře (25)
|
|
7. leden 2015 v 16.35 | rubrika: Den za dnem
Vánoce jsou za námi... a zkouškové taky. Taková malá provokace na úvod. :D |
přečteno: 97x | komentáře (18)
|
|
22. prosinec 2014 v 10.13 | rubrika: Den za dnem
Na okně mám vystavené zamaskované dárky (zabalené se tomu fakt v mém podání říct nedá), což je můj jediný indikátor, že se blíží Vánoce. Podle toho, co je za oknem, bych to nepoznala. |
přečteno: 95x | komentáře (16)
|
|
11. prosinec 2014 v 15.57 | rubrika: Den za dnem
Nepříjemnost tohoto roku pokračuje, ale utěšuju se, že už je skoro půlka prosince (z čehož mi díky zápočtům ale taky běhá mráz po zádech) a za chvíli je konec roku a ten nový prostě bude lepší. Věřím v to a rozhodla jsem se tak! :D Pak mi ale stačí podívat se na státnicové otázky a optimismus je zase v čudu. :D Může mi například někdo říct, proč cca 5 okruhů ke státnicím tvoří právo, když jsme k němu neměli ani jeden jediný předmět, jeden jediný semestr? Právo se na fakultě učí jako volitelný předmět - jeho kapacita je tím pádem pochopitelně omezená a když už si ho zapíšete, tak se vám může krýt s jiným, povinným předmětem (to se stalo mně, když jsem si ho chtěla vzít loni). Zcela vážně začínám uvažovat o tom, co se bude dít, když mě od státnic vyhodí (nebo když mě vyhodí ještě do státnic, eh). Ale, ne, dobře, trochu toho optimismu! |
přečteno: 87x | komentáře (15)
|
|
5. prosinec 2014 v 15.57 | rubrika: Den za dnem
...aneb Jak se žije bez čichu Necítím. Možná už jsem to tu někde někdy zmiňovala. Nevím proč, zkrátka kromě dioptrií mám i čichový handicap. Nevzpomínám si, že bych kdy něco cítila, takže je to asi odjakživa. A dlouho jsem si to ani neuvědomovala, jak taky, když člověk nemá s čím srovnat? Poprvé jsem si to doopravdy uvědomila na gymplu během cvičného poplachu - do třídy vpadl chlap v protichemickém skafandru, hodil nám takové ty silné lesklé pásky, museli jsme utěsnit okna a pak, aby nám ukázal, co to je snadné šíření plynu, otevřel lahvičku se čpavkem. Během pár vteřin zamořil třídu, ale pro jistotu se zeptal, jestli je ještě někdo, kdo to necítí. Přihlásila jsem se. Chlap se příblížil, pořád nic. Zavřel to, až když už třída jevila známky otravy a zapřísahala mě, ať už řeknu své "ano". Necítila jsem nic... |
přečteno: 103x | komentáře (42)
|