Všehochuť posledních dní

Červen utekl jako voda. Nakonec jsem si po jeho trvání docela odpočinula od učení, ale od července na to vlítnu. Nechce se mi, ale musím. Ale děje se i mnoho jiných věcí. A většinou příjemných. :)

Škola a práce

Stručně. Bakalářku jsem dokončila a odevzdala na sekretariátě včas. Mám špatné tušení, že to bude propadák, ale pssst. :D Opět se projevilo, jak mizerný spisovatel jsem, když jde o kecy z povinnosti. K samotnému textu práce vedoucí měla jen pár drobných výhrad k některým formulacím, ale úvod a abstrakt mi absolutně přepsala. Nutno dodat, že její verze se mi líbila mnohem, mnohem víc. :D Léta praxe, to se pozná.

Taky jsem absolvovala přijímačky na navazující. Doteď zcela nevím, co si o tom myslet, ale rozhodující je, že mě přijali na oba požadované obory. Samozřejmě jako prioritní mám učitelský dvouobor, jednooborová čeština byla spíše záchranná přihláška. Takže pokud v srpnu dorazím zbytek státnic, čtvrťáku nic nestojí v cestě. :)

S prací je to horší. Za příchod prázdnin (tzn. přerušení mého kroužku angličtiny) jsem ráda, protože ty poslední dva až tři týdny už jsme se trápili všichni. Z dětí chodila tak 1/3 a duchem přítomná jsem byla jediná. :-D Ale naštěstí už jsem si osvojila docela široký repertoár soutěží, kterými je dokážu zaujmout. Horší je, že v létě nemám čím navázat, protože moje obvyklá brigáda na tiskovém krachla, jak jsem se dozvěděla teď, když už jsou ostatní brigády rozepsané. Hrozně mě láká přihlásit se jako průvodce do Vítkovic (do Světa techniky), ale tam chtějí odpracovat alespoň 3 směny týdně, což je pro mě vzhledem ke státnicím moc, protože si chci podržet dvojí doučování. Shrnuto a podtrženo, penízků mi za toto léto moc nepřibude. Ale jestli to dopadne tak, jak doufám, tak se tam přihlásím za rok. :)

Krabicové šílenství

Jak málo někdy stačí ke štěstí! Náhodou jsem šla s mamkou do Lidlu pro nějakou blbost a měli tam úžasné papírové skládací krabice. Za 130,- jich tam byla sada 6ks. Když jsem viděla, že jsou větší než papír A4, hned jsem drapsla jedny fialové se vzorem bílých motýlků. Sice se mi do žlutého pokoje moc nehodí, ale šoupla jsem je pod postel a na dno skříně. Okamžitě jsem věděla, kam přijdou všecky ty papíry ze státnic a spousta dalšího bordýlku, co mě pomalu začal ve vlastním pokoji vytlačovat. :-D Opravdu mě to namotivovalo do úklidu, mám tu pěkně čisto. Teď dokonce probírám oblečení, to to taky potřebovalo jak sůl. :-D

A protože krabic a krabiček všemožných rozměrů není nikdy dost, po posledním dni v práci jsem svolala dámské posezení. Měly jsme si s Terkou co povyprávět, tak jsme se přitom chopily i barevných papírů, škaredých obalů a přetvořily je v estetičtější bedýnky. Vzorek vidíte na fotce, ale dovoluji si vypíchnout zejména tu s Masarykem na účtenky, ta mi přijde vskutku geniální a jsem na ni pyšná.

:-D Objednávky prosím do komentářů. :-D

Farmville hadra

Proslulou FB hru jsem nikdy nehrála, ale co jsem dostala svou bylinkovou zahrádku, má pěstitelská aktivita nabrala obrátky. Jako hňup přenáším jednotlivá patra ráno na slunce a večer pod střechu, rosím a zalévám, nechávám odstát vodu... a zahrádka to ví. Stala se z ní pomalu džungle jak hrom. Na fotce už je zahrádka poté, co byly sklizeny asi 2/3 kopru. :-D Když jsme poznaly, že je to kopr, mamka se naprosto nevhodně smála, že na koprovku to asi stačit nebude. Včera a dnes měla na oběd hádejte co, a minulý týden dresink jako předkrm. Pažitka a petrželka rostou pěkně, ale kopr si zakládá asi vlastní stát, protože roste jako zběsilý. Jako plevel.

Krásně se to oproti minulé fotce zazelenalo, že? Bylinkám se daří tak pěkně, že už musí být pyramidka rozložená, jinak by se polámaly. Takže mám skládací, ale nesložitelnou třípatrovou zahrádku. :D Souhrnný stav - kopr se průběžně sklízí (v sobotu urvu zbytek a zasadím místo něj novou generaci), stejně tak pažitka. Petrželce se daří dobře, ale ještě jsem ji nechala být. Dále jsou zde tři zatím neidentifikované bylinky (s vážným podezřením, že jedna z nich je tymián). V posledních třech kastlících je zasazená druhá generace petrželky a kopru (místo ubohých parazitů, kteří se tam uchytili původně).

Rychlost růstu je docela enormní - vlevo foto 12 dní staré, vpravo aktuální. Takhle rostou všecky! Pokud se rychlost nezbrzdí, za dva týdny tady můžu vyhlásit národní park. :-D Jo a mimochodem, kdyby tu bylinku někdo identifikoval (prý to není plevel...), račte dát své tipy. :-D

Relax mezi lidmi

Katka mě pozvala na zahradní akci. Průser byl, že kromě Terky jsem tam nikoho neznala a všichni byli ájťáci nebo strojaři. Prostě moje krevní skupina. :-D Nakonec to ale bylo super, nějaké rozpaky a nedostatek témat k hovoru vzaly za své po našem luxusním volejbale. Pár ilustračních snímků:

Na vstupní brance byla cedule "Následujte fáborky barvy #ffc0cb."

A se zamotal do sítě, když se snažil vyškrábnout míč od země. B: "Ty jseš na té síti fakt závislý".

"C se šel napít! Rychle, rychle, hrajte!" (nebylo by to nic výjimečného, kdyby takto neburcovalo družstvo, jímž členem C byl)

"D, ty krvácíš!" "Prdlačky, to jsou rozšlapané třešně." Aneb "v tělocvičně nás limituje strop, venku strom".

"Ten pes kokrhá." *to už jsme byli všichni zase střízliví*

Když kluci začali sklízet z trávy rozprostřené deky, ale objevili v tom zábavu vymršťovat zapomenutý čísi mobil výš a výš, s tím, že mají za cíl prosadit tuto disciplínu na olympiádu, zbaběle jsem utekla domů. Ale to jsem si moc nepomohla.

Babka s dědou jeli na výlet. "Dneska jsme toho hodně projeli!" - "Jo. Hlavně benzínu."

Rodinné posezení na verandě:

"Míšo, otevři ty dveře, jestli to umíš, a natoč sem televizi."

"Prosím?!"

"Prosím, otevři ty dveře a..."

"Nemusíš mě prosit, to bylo na to "jestli to umíš", co bych na tom jako neuměla?"

A je tady i sezóna třešní.

Děda na babku: "Prosím tě, podej mi sem šest třešní a jednu broskev."

Já: "Proč zrovna šest třešní?"

"Protože mi dá tři, tak abych byl rád, že mám aspoň jednu."

Ostatní

Mamka jede na tradiční dovolenou do Maďarska.Využiju toho zejména k učení a psaní. Konečně jsem začala házet na papír, co se mi už léta honí hlavou. :-D Tady na blogu z toho nebude nic, ale mně se uleví, když se k tomu konečně dokopu. :-D Stejně, jako jsem se konečně sebrala a zašla si na ortopedii s tím, že chci rehabky na svou zbídačenou krční páteř. No, dobře, ale nejdřív rentgen. A olala, asi se ví, z čeho mě pořád bolí hlava. Mám za dvěma obratli ztvrdlý vápenatý zámotek, který tam nemá být. Sakra doufám, že ho ně těch rehabkách rozhýbu, jinak nevím, jak to budou chtít vyřešit. :-D

Tak se mějte krásně a studenti, užívejte prázdniny! :)