Vítejte!
Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)
Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)
Článek Shrnutí dojmů ze studia
Komentáře k článku: Shrnutí dojmů ze studia
ztratyanalezy: Po delší době jsem nakoukla na píše.cz, a ti co jsem je ráda četla se nějak odmlčeli. Já tedy také, vlastně hlavně kvůli tomu, že už mi nebylo umožněno přidávat fotky z výletů, kvítí ze zahrádky a podobně. Přešla jsem na pište.povídky, tam se mi to docela líbí. Tlapko, přečetla jsem si co vše jsi musela při studiu zvládnout jako maminka malého dítka, to zaslouží velký obdiv. Tak ať se Ti v profesním životě co nejvíc daří
tlapka_neprihlasena: Jeeej, vás ale moc ráda vidím. 
Mockrát děkuji, bez podpory doma by to možné nebylo.
eithne: Skvěle sepsaný článek. Taky jsem kdysi chtěla takový mít, ale nezbyly na něj síly. Ale tys měla studium pojaté úplně jinak, zaměřené opravdu na získání vědomostí, zatímco mně šlo o titul a zajímavé informace byly jen příjemným bonusem. Jsem moc zvědavá, jak se ti to v práci zúročí, jestli matiku někdy budeš učit. Mít kombo čeština je matika je úchvatný - přijde mi, že je hrozně vzácný mít mozek na obojí.
Ještě jednou moc a moc gratuluji 
tlapka: Matiku už vlastně učím, dokonce třetím rokem. 
Ale vzala jsem si jen jednu třídu toho času v šestce, což je nejnižší možný ročník, který dostat můžu, takže budeme růst spolu. Začínali jsme desetinnými čísly a hezky se prokousáváme výš, aktuálně jsme u odmocnin a zatím pořád zvládám zodpovídat jejich otázky. Což bych po pravdě zvládala i bez studia, ale věřím, že ho zúročím! 
Pořád si ale nemyslím, že mám hlavu na oojí. Já mám spíš prostě hlavu na učení. 
Mockrát děkuji za milá slova a věrné čtení mých výplodů. A slibuju, že sérii z Mexika budu číst poctivě a průběžně, nedovolím, aby mi zůstalo v hlubinách na liště stejně jako Brazílie, Izrael a další.
superpolitika: TEORETICKY KAŽDÝ KDO MĚL NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE JEDNIČKY, BY MĚL BÝT SCHOPEN NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE I UČIT, BEZ DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ.
JE NESMYSL, ABY SE BUDOUCÍ UČITELKA NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE UČILA VYSOKOŠKOLSKOU MATEMATIKU.
superpolitika: PRO MĚ BYLA ŠKOLA VŽDY ZDROJ STRESU. SNAD NEBUDU VNÍMÁM, ŽE KŘIČÍM, KDYŽ PÍŠU VELKÝM, JÁ TAK PÍŠU I NA SVÉM VLASTNÍM A TRVALE SKORO.- A PRÁVĚ KVŮLI TOMU STRESU SI KLADU OTÁZKU, JESTLI TO STÁLO ZA TO, JESTLI SEM SI TOHO ZE ŠKOLY ODNESL DOST NA TO, ŽE MĚ TO PSYCHICKY ZNIČILO. JO, JSOU LIDÉ, KTEŘÍ JSOU TOTÁLNĚ NEVYSTRESOVATELNÍ, ALE JÁ PATŘÍM
K PŘESNÉMU OPAKU-TEDY JSEM SNADNO VYSTRESOVATELNÝ.
ZÁKLADNÍ ŠKOLA BYLA POVINNÁ, S TÍM SEM NEMOHL NIC DĚLAT, ALE PO PEKLE NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE SEM SE MOHL ALESPON VYHNOUT PEKLE PEKLU NA STŘEDNÍ ŠKOLE.
TOLIK RŮZNÝCH VLIVŮ, KTERÉ TAM NIČÍ LIDSKOU PSYCHIKU.
superpolitika: TAKŽE PRO MĚ ŠKOLA - OBECNĚ - NEDÁVÁ SMYSL - A V ČESKÉM PODÁNÍ UŽ VŮBEC NE. DOUFÁM, ŽE TO NEBUDE CHÁPÁNO, JAKO PROVOKACE.
JÁ JENOM POTŘEBUJU VYJÁDŘIT ALESPON ČÁSTEČNĚ, JAK TO CÍTÍM.
JO, JSEM TAKOVÝ MRZOUT, SORRY JAKO.
JAKO ROKY BÝT ŠIKANOVÁM SPOLUŽÁJKY, UČITELI, NEMÍT ŽÁDNÝ VOLNÝ ČAS, SKORO, A TO JEN KVŮLI NĚJAKÉ BLBÉ ŠKOLE, KDY, JELIKOŽ MÁM UŽ ROKY PO ŠKOLE, MOHU OPRAVDU S JISTOTOU ŘÍCZ, ŽE ŠKOLA NEMĚLA VŮBEC ŽÁDNÝ PŘÍNOS DO MÉHO ŽIVOTA, IKDYŽ VÍM, ŽE UČITELKY, KTERÝCH JE NA TOMTO BLOGU A NA SERVERU PISE.CZ HODNĚ, SE MNOU NEBUDOU SOUHLASIT, PROTOŽE FANATICKY POVAŽUJE POVAŽUJÍ KAŽDÉ JEDNO UČIVO ZA MEGADŮLEŽITÉ A NAPROSTO NEZBYTNÉ, TAKŽE SI NEBUDU NIKDY ROZUMĚT.
superpolitika: ŠKOLA JE HODNĚ ČASU, HODNĚ DŘINY, HODNĚ STREST STRESU, HODNĚ ŠIKANOVÁNÍ, ZESMĚŠNOVÁNÍ, OBČAS JE VE ŠKOLE I NĚJAKÉ TO NÁSILÍ, A OBČAS TAM JDE I O ŽIVOT.
A CO Z TOHO VŠEHO? NIC.
VESMĚS SE UČÍ NESMYSLY, ČÍMŽ NECHCI ŘÍCT, ŽE TO NEMUSÍ BÝT PRAVDA, TO, CO SE UČÍ, ALE
JE TO JAKO SE ŠPRTAT NĚJký telefonní seznam, prostě bezesmyslu.
superpolitika: A ČASTO ČLOVĚK ZJIŠTUJE
VE SVÉM ŽIVOTĚ
,
ŽE BY POTŘEBOVAL NĚCO UMĚT,
JENŽE, TAKÉ VÍ, ŽE ZROVNA TO
SE VE ŠKOLE NIKDY NEUČIL
A I KDYBY DÁVAL VÍCE POZOR,
TAK VÍ,
ŽE BY TO BYLO NAPROSTO K NIČEMU,
PROTOŽE ZROVNA TO SE OPRAVDU NIKDY NEUČIL;
A NEMOHL DÁVAT POZOR U NĚČEHO, CO SE NEUČIL.
tlapka: Myslím, že tato vaše zpověď mnohé vysvětluje a je mi líto, jaké zkušenosti jste si ze školy odnesl. Snažím se učit tak, aby si z mých hodin nikdo neodnášel podobné pocity, a soudě dle zpětné vazby studentů, se mi to zatím dost daří. Jak atmosférou na hodinách, tak učivem (doslova v každé hodině se snažím najít něco vyloženě z praktického života) a často jsem to přímo já, kdo říká, že v učebnici je toho příliš mnoho nebo pro naše potřeby k ničemu, že se radši zaměříme na něco jiného. Celkově, když vidím nastavení svých kolegů (samozřejmě ne všech, to je pravda) a klimatu školy, tak vidím obrovský rozdíl oproti přelomu tisíciletí, kdy jsem do školy chodila já - a to si na školní léta určitě stěžovat nemůžu.
Každý, kdo prošel základkou, určitě učit nemůže. Oborové vzdělání je jen jedna strana mince, druhá je didaktická a psychologická příprava. Samozřejmě, že někomu nepomůže ani studium těchto disciplín a někdo je naopak přirozený talent, ale ono má svůj důvod, že já se svou středoškolskou aprobací nemůžu učit na prvním stupni. Protože vůbec nevím, v jakých vývojových fázích ty děti jsou a jak bych jim mohla potřebné učivo předat.