Jo, už zase. xD

Pamětníci mého starého blogu si určitě vybaví náš nezapomenutelný žirafí betlém (foto zde), připomínám, že to byla školní akce. Letos jsme nebyli ušetřeni a každá a celá třída se musela zúčastnit tříkrálového pochodu. Třídy v přestrojení jedna po druhé táhly k živému betlému, tvořenému maturanty. Ještě že nejsem o tři roky starší...

Napadají mě zajímavé myšlenky, a to jsem se prosím k té knížce (Murphyho zákony), co mi půjčil kámoš za školy, ani nedostala. Zabavila mi ji mamka, když jsem se učila horotvorné procesy. Tomu říkám Murphyho zákony v praxi.

...mám jen pár slov.

27. listopadu 2008

Počet vyvrácených psychických chorob: 1 (rekord); o kolik let jsem prodloužila našemu tělocvikáři život: aspoň o tolik, aby byl po mých ostatních výkonech na nule; počet záchvatů smíchu: 1 (ale nekonečný)

"Čest práci! Nástup, soudružko!" zahulákala jsem do mikrofonu u domovních zvonků a nějaká starší paní u schránek na mě vyvalila oči a zcela jistě si pomyslela, že jsem jen další frajerka, která si dělá srandu ze starých časů. Kdyby tak věděla, že je to školní akce...

Tak bereme psychologii... Začínám se v těch hodinách cítit jako hypochondr. xD

Pokud nevíte, o co jde (čemuž bych se nedivila, páč nevím, jak se to píše xD), vězte, že myslím takový ten pocit, že se vracíte v čase k něčemu, co už jste jednou prožili. Třebas prostřednictvím snu. Jenže já už jednu realitu zažila a v blížké budoucnosti mě čeká další. téhož druhu. Nakolik bude podobná? Vstupuji podruhé do téže vody?

"Na ten chaos, co mám pod stolem, by měli vyhlásit krizový stav ohrožení a evakuační plán."

Aneb když byl hledaný sešit až na dně tašky, jejíž obsah jsem musela vyházet pod stůl. xD

Ne.

Ne.

Nezlobila jsem zase tak moc.

Ne.

Vážně ne.

Dvoumetrová Žužu snad není až takový hřích.

Ne, ne.

NEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEE!