Tlapka | Červená se line záře

"Čest práci! Nástup, soudružko!" zahulákala jsem do mikrofonu u domovních zvonků a nějaká starší paní u schránek na mě vyvalila oči a zcela jistě si pomyslela, že jsem jen další frajerka, která si dělá srandu ze starých časů. Kdyby tak věděla, že je to školní akce...

Na 14. listopadu byl přichystán projektový den Báječná léta pod psa. Měli jsme přijít oblečení jako za komunismu a Terka jakožto sboristka hlavně, protože sbor měl v pionýrských oblečcích mít vystoupení. Vzala to opravdu od hlavy až k patě - přes demokratickou bundu toho moc vidět nebylo, ale rudé mašle ve vlasech obvykle nenosívá.

Já sehnala jen nějaký háčkovaný pokus o něco mezi bolerkem a pareem, takže jsem akci moc vážně nebrala, ale když jsme se v šatně svlíkaly z kabátů, tak ten Terčin pionýrský šátek a svázáckou košili s odznakem Praktické dívky jsem měl aproblém zpočátku rozdýchat. Nicméně na gymplu bylo takových to a ještě šíleněji vyzdobených lidí daleko víc. Včetně profesorů a profesorek, dvě z nich na nás hned po příchodu zavolaly "Čest práci!" a my si znovu uvědomily, jak je gympl jedinečný ústav.

Po krátkém hlášení školního rozhlasu v komunistickém duchu jsme zvolili nejvíc našňořené zástupce do školní přehlídky a šli do haly pod vzducholodí, kde sbor zazpíval pár budovatelských písní. Pak přišla recesivní skupina Rudá záře, složená z tělocvikářů. Náš nebohý tělocvikář, ten, co ho tak šikanuju, hrál na harmoniku a ostatní (S transparenty Sovětský svaz - Mírová hráz! nebo Do každé vesnice jaderná hlavice!) k tomu zpívali Kajťušu. Pak následovala přehlídka nejlepších modelů, vyhlásily se výsledky školní soutěže o nej kuriozitu a pak si šel každý po svých - maturanti na besedu s politickým vězněm, pprimáni tvořit nějaké plakáty a prváky a druháky včetně kvinty a sexty do kina. Na Kozí příběh. Graficky vcelku pěkné, ale jinak to byla děsná pakárna. xD

Terka: "Ááááá, konečně světlo. Proč se směješ?"

Já: "Zapomněla jsem, že dneska nejsi v civilu..."

Ty culíčky s mašličkama se prostě nevidí každý den. xD