Jak tak od rána do večera putuju mezi televizemi po celém domě, uvědomila jsem si, že Londýn je vlastně mou první olmypiádou, kterou opravdu vnímám a kterou si vychutnávám se třemi novinovými přílohami. Ještě, že mi od maturity zbyly nějaké zvýrazňovače a mohla jsem si je kosmeticky upravit. No, kosmeticky. Kdybyste je viděli, pochopili byste, proč se až na řasenku (kterou jsem ztratila) nemaluju. :D

Spoustě lidí se směje velká část populace. Ať jde o komiky, o neskutečně hloupé celebrity nebo zloděje, který napíše přímo z vloupačky status na Facebook. Ovšem pokud se o někom vypráví vtipy, kterým se nesmíte (a netroufnete) zasmát, pak je jejich terčem Chuck Norris.

Fakt viditelný: změnila jsem design. Sice jsem tu měla už i lepší, ale neodolala jsem a nic lepšího jsem nestvořila. :) Galerie předchozích designů je aktualizovaná v menu, kdybyste chtěli nahlédnout a porovnat.

Fakt neviditelný: právě v dobu, na kterou je přednastaven tento článek, slavím jako blogerka narozeniny. Když řeknu, že poprvé jsem psala v roce 2006, zní to, jako by to bylo nedávno. Jenže to je šest let! :D Ano, trpím syndromem "co je z roku 2000+, je nové a čerstvé". Holt pamatuju minulé milénium, no. :D Sice tady na píše.cz jsem až od konce roku 2007, ale přestěhovalajsem se sem už ze zajetého blogu na blog.cz. Ovšem píše.cz je podle mě mnohem lepší. Trochu komornější a lidi se tu lépe znají. Mám to tu ráda. :)

Krásný víkend vám všem a fanděte! :) 

"Přišla jsem o všechny šminky! Ztratila jsem řasenku!"

I přes tuto tragickou zprávu o ztrátě veškeré mé kosmetiky, což je pro mě velmi zdrcující (áno, řasenku používám takřka každý týden!), byl na mě můj drahý přidrzlý:

"Tak už se nezlob. Namasíruju Tě! Chodidla, lýtka, stehna... bedra, záda, ramena... chceš?"

"Jooo.. to všecko? To se ale namakáš?!"

"Ale ne... to jsem ti dal na výběr..."

A stejně ho mám ráda! Však já mu to vracím, nebojte... nebo on mně? :-D

Ovšem největší hlod byl, když babka utopila mobil v kávě, a když si jako náhradní vzala asi deset let starou Nokiu, takovou tu klasickou "cihlu", napsal jí operátor SMS, jestli do ní nechce zavést internet... 

Jak už jsem psala, moje brigáda na tiskovém oddělení je záležitostí velice pestrou. Od anket přes nějaké ty kancelářské práce přes oráci v terénu. To vše v prvním týdnu práce, co v tom případě přinese týden druhý?

Červenec byl pro mě čtenářsky velmi nabitý - prázdniny mi poskytly spoustu času a můj nový Kindle spoustu materiálu pro lenivá rána, relaxační odpoledne, klidné večery a dlouhé noci. :) Takže tady je seznam přečtených knih a jejich stručné zhodnocení :)

"Jé, dneska je pátek třináctého!"

"Jste pověrčivá?"

"Ne... a víte, že rozvážíme třinácté číslo?

Páteční brigáda byla (zase!) něco nového. Už o půl sedmé jsem musela klepat kosu (proč je buď 35° nebo 15° a nic mezi tím?) před městským úřadem, neb jsem byla přidělena jako výpomoc při distribuci Novin. V tomto čísle jsem měla otištěnou i svou anketu a musela jsem se smát, protože už druhý rok za sebou tam mám článek právě v 13. čísle roku. A předtím dvakrát v jedenáctém. Náhoda? Ale vždyť víte (i když, asi ne...), že mám prostě ráda lichá čísla. :-D

*smajl, který absolvoval maturitu*

*smajl, který absolvoval přijímací řízení*

*smajl, který absolvoval i zápis*

*smajl, který to všechno absolvoval úspěšně*

*smajl, který přesto není na seznamu studentů prvního ročníku*

Řeknu vám, studovat dvě školy zároveň je docela sranda. Hlavně, když si přitom hovíte v posteli, požíráte hroznové víno a snažíte se číst si, abyste neusnuli.

*Smajlík, který potřebuje přijít na jiné myšlenky.*

*Smajlík, který potřebuje přijít aspoň na nějaké myšlenky.*

*Dutý smajl.*

Echt, on si někdo myslel, že během prázdnin bude více času? Nestíhám! 

Pravda, tentokrát se mi do rozvrhu nemísí studijní povinnosti, ale chci dohnat tolik záležitostí ohledně svých koníčků a domácích prací, že jsou mi prázdniny málo.

První lepší knížka, po které jsem po maturitě sáhla, na mě v knihovně čekala dost dlouho. Chtěla jsem si ji přečíst už před maturou z dějáku (ale stejně jsem si vytáhla ne otázku č. 24, ale 25) a potom před přijímačkami (ale tam bych to taky nakonec neupotřebila). Přečetla jsem si ji tedy jen tak pro radost, pokud se tak dá hovořit o knížce s tak vážným a historicky důležitým tématem. Doporučil nám ji ještě ve škole náš dějepisář a já se pod jeho tip mohu podepsat. Pokud máte jen trochu rádi historické romány, neváhejte.