Maturity skončily. Správce znova zapojil zvonek a všechny ty... státní maturity... jsou vlastně romantické a komické. :D

 Ach jo. Můj muž maturuje, ale zelená jak sedma jsem já. Naštěstí. Klidně to za něj vezmu na sebe, ať má čistou hlavu. A navíc... můžu si za to sama... :-D

Tak kritický Majáles mám za sebou. A víte co? Bylo to nakonec hrozně hezké. A můj muž zářil a perlil! :-D

A brečelo nás víc, takže jsem se ztratila v davu. Ale pssst. Vlastně jsem se překonala a nejspíš si toho nikdo ani nevšiml. Tak hlavně, že jsem s sebou tahala sluneční brýle jako maskovací manévr. Ale nevím, proč jsem si je nevzala, i když tak pražilo sluníčko a my hodinu stepovali na náměstí. V poledne. :-D

Všecko je nějak postavené na hlavu. Nedokážu si vychutnat ani začínající prázdniny, nedobije mě ani sluníčko (!!!) a když u mě přespí můj drahý, tak místo toho, abychom si do jedenácti povídali jako vždycky, tak jsem si k němu v devět lehla a devět nula dva usnula. A to jsem prosím neměla ani deci čeveného! :-D

Titulek nijak nesouvisí s obsahem článku. Prostě mě nenapadlo nic jiného. :-D Kdybych se nemusela dneska večer věnovat stacionárnímu magnetickému poli, asi se natáhnu do postele, zakutám pod deku, vezmu si ty hrubé bílé fusekle až pod kolena (ve kterých vypadám, jako bych měla obě nohy zasádrované) a budu poslouchat... no, mp3 vlastně ne. :-D Před dvěma lety jsem po definitvním kolapsu mobilu dostala k Vánocům Nokii Music (mamka měla šťastnou ruku!) a od té doby ani nevím, kde je mé mp3 konec. Mám jen matné tušení, že ji sbalila dárkyně Nokie. :-D

Březen vítám jako spásu. Přece jen, už to zní "jarněji" než únor. Jaro už podle astronomů i začíná a mnohdy i opravdu začne. Občas rovnou i léto, ale pro mě to není problém. :-D

Problém přede mne staví moje (vám zatím nepředstavená) mužská polovička. A můj pan otec. Tito dva pánové se narodili v březnu a ode mě jakožto od hodné dcerky a správné partnerky se očekává, že si na jejich narozeniny vzpomenu a obdařím je nějakým úžasným dárkem.

Je na čase vybrat si směr, kterým se budu ubírat po gymplu. Termín mám zítra.

To máte tak. Loni ve druháku jsme byli sířeni s tím, že ve druhém pololetí se volí semináře. Do dubna jsme vyčkávali a pak jsme se začali nenápadně ptát, kdyuž  to proběhne. Na začátku května už jsme byli docela otravní, takže nám bylo konečně vyhověno a dostali jsme nabídku. :-D

Ehm, ehm. Ano, vím, že je zase pozdě. Že jsem chtěla psát častěji než za měsíc. Ale uznejme, že už i to je pokrok! :-D

Víte, já opravdu chci psát. Jenže se to kapke zvrtává. Veškerý svůj autorský elán si vybíjím na školním časopise, který chceme na škole znovuobnovit. A něco si píšu do svého neveřejného "deníku", abych si utužovala duševní zdraví. To je taky samostatná kapitola. Mimochodem, udělala jsem řidičák. :-D

Napadá mě pár humorných historek, co bych tu mohla napsat. Problém je, že stále

Co vy na písmo Comenia Script? Jste pro, nebo pro staré kudrlinky, které jen málokdo dokázal udělat opravdu tak krásnými, jak je vyžadováno?