Erupce kdovíkde

Všecko je nějak postavené na hlavu. Nedokážu si vychutnat ani začínající prázdniny, nedobije mě ani sluníčko (!!!) a když u mě přespí můj drahý, tak místo toho, abychom si do jedenácti povídali jako vždycky, tak jsem si k němu v devět lehla a devět nula dva usnula. A to jsem prosím neměla ani deci čeveného! :-D

Ne, vážně. Nemám teď náladu moc psát. Asi jarní únava. Za dva týdny je Majáles. Chápete to? Budou nás pasovat na maturanty. Nás. Naši pošahanou třídu, která nejeví sebemenší známky toho, že bychom měli někdy z té školy vypadnout.

Státní maturity jsou poříd stejně na hlavu a nejsem tak úplně smířená s tím, že budu maturovat z lítací kombinace ZSV/D/Z. Jak by řekla má spolužačka - chuj s tym! Letošní maturity budou horší. 

Co maturity, Majáles. 

Mi vlastně nevadí, že budeme pasováni na maturanty, ale že odejdou ti letošní. Vždycky si pustí co největší slaďák, začnou se vyvolávat a vystupovat na podium s kytičkou - a to většinou slzím i když ty maturanty neznám. 

Sluneční brýle se k antickému kostýmu budou určitě strašně hodit. Chuj s tym. Hlavně ať schovám červené oči.

Mimochodem, začala jsem nosit čočky.

A když jsem to řekla našemu býlavému tělocvikáři, tak se začal děsně smát. :(

*

Za dva týdny to snad bude pryč a pak sem vtrhnu, uvidíte. 

Mám co říct.

Nejen vám.

P.S. Já vím, co si asi říkáte. Chuj s tym "článkem". :D