Po slušně dlouhé době ve mně dozrálo přesvědčení založit zde novou rubriku. Proč teď a jakou?

Rubrika nese prozatímní název Předsíň 13. komnaty a jak můžete odhadnout, bude stejně jako samotná 13. komnata zaheslovaná. Bude se však od samotné Komnaty dost lišit svým charakterem. Komnata zůstává místem pro různé výlevy, i když jich nebývá moc. Předsíň bude veselejší, slibuju. :-)

Zdálo se mi, že po praxích mě čeká jen jedno - diplomka. Což byl docela zúžený pohled na věc, protože všelijakých drobností se vždycky přitrefí habaděj, aby nebyla nuda.

Čas pádí, čas letí a já se musím ohlédnout za uplynulými třemi měsíci. Žádná velká sláva to, co se týčekvantity, není, ale zato se jednalo o fajn zážitky. Nedosáhla jsem sice na 5 cílů, ale podmínku pokroku v 10 bodech bych snad splnila. Po trojboji zkouškové - státnice - diplomka na nějakou evidenci nebyl čas. :-D

Leze na mě jaro. Leze a leze a nedá pokoj, až tam vleze. Asi ne tak, jak by si někteří představovali, ale tíha zimní existence už se přece jen trošku odlehčila. Vzduch ještě po jaru nechutná, přesto se jinak dýchá. Stačilo pár slunečných dní a je to tady...

Protože se na mě valí realita ze všech stran a zážitků je tolik, že je musím nechat trošku usadit, abych mohla vypíchnout nakonec ty nejzajímavější, po dlouhé době jsem sáhla po předchystané sadě otázek. Inspiraci jsem našla u Lyry, takže díky - a kdo chce, poodhalte zákulisí svého blogování taky!

A sakra, a sakra, a sakra.

Čas je opravdu relativní, protože to, jak plyne poslední dobou, si neumím nijak spolehlivě vysvětlit.

Delší dobu mě lákalo zajít si na pub-quiz. K mému překvapení jsem zjistila, že tato vymoženost už dorazila i k nám na venkov. Můj drahý sice není příliš iniciativní, ale když s něčím přijdu já (a že jsou to kolikrát pořádné koniny :-) ), neřekne většinou ne. Přesto se mi zdálo, že kvízem nepolíbený pár není napoprvé to pravé ořechové. Osud mi však seslal třídní sraz, kde slovo dalo slovo - a najednou jsme byli domluvení s Readynou, která na kvíz chodí s partou skoro pokaždé, že nás přizvou do týmu. No prosím, to už je jiná startovní pozice. :-)

Celé mé rodině, většině okresu a půlce sociálních sítí se po dnešním dni výrazně uleví, jelikož jsem u prvních ze tří státnic uspěla a v indexu se mi konečně objevila solidní známka (jo, vidíte, o svém posledním zkouškovém jsem vám taky ještě nenapsala, že?).

Za dva a půl týdne skládám první ze tří státnic. Kdepak, "nevěřím na život po škole", potřebuju vymyslet, co dál. Zdá se, že se mi nabízí spousta variant, jenže po hlubším zamýšlení se roztřídí do kategorií "nereálné", "docela blbost" a "totální úlet".