Tlapka | Tlapkou psáno

*smajl, který chce přijít na jiné myšlenky*

*smajl, který vytasil smetáček, lopatičku a mop - no a dal se do práce*

*smajl, který se nepoznává...*

*smajl, který zapnul rádio*

*smajl, který je zase na začátku...*

To nám to poprázdninové období pěkně začalo. Jen dvě hodiny po půlnoci jsem si vykoledovala první školní úraz - když mi došlo, že tohle byly poslední letošní prázdniny, zatmělo se mi před očima. Bohužel jsem v té chvíli byla na cestě na záchod a tak jsem to napálila přímo do stěny. Čili nyní mám nejen už mizící monokl pod okem, ale ještě k tomu odřený a bolavý nos( se divím, že ne zlomený) a bouli nad okem. Krasavice k pohledání. xD

Můj karambol se neobešel bez komentáře, protože můj výkřik a rachot, který způsobil padající obraz s mrkvemi a rajčaty (k nehodě došlo v kuchyni), no a tak s evzbudila mamka. Když jsem jí řekla, žee jsem to jen napálila do stěny, pravila: "Už zas? Ty jseš kůň." a spala dál. Ach ta mateřská láska xD Nicméně ráno jsem dostala ještě jednou lehce vynadáno, protože padající obraz sejmul hrnek s prupiskami - a ty teď ležely rozházené po celé kuchyni, takže mamka se na nich málem přizabila taky, když na jednu z nich šlápla xD

Mám opožděné reakce, to je všeobecně známá věc. Tentokrát došlo k odchylce několika let. Místo ve třech letech jsem si v patnácti zamilovala lízátka...

Cožééééééé?! xD

A já myslela, že halucinace po tom otřesu mozku už zmizely... A nic. xD Sakra.

Jinak si totiž nedovedu představit, že bych na té střelené olympiádě byla z 90 lidí 6. Natož, že od postupu mě dělil 1 bod a od vítězství 2. xD

No nic. Jdu si dát hlavu od studenou vodu.

A jestli už ani to nezabere...

Myslím, že nám všem už z toho všeho hrabe...

Jak známo, Tlapka je tvor slepý a obrýlený. Odloží-li svůj náhradní zrak, je to předzvěst nehody. Dojde-li ke střetu dvou lidí, z toho jeden je slepý (a ještě k tomu jsem to já) a druhý sice vidí dobře, ale zato dokáže zlikvidovat prakticky cokoli, je riziko ještě větší. Dojde-li k této situaci v tělocvičně, tak už nepomůže ani atomový kryt.

C je účelem této rubriky? Vyjádřit mé myšlenkové pochody nad tím, co se děje v okolí. Vysvětlíme si to na příkladu;)

*smajl, který zítra píše test ze Slezských písní*

*smajl, který zjistil, že si sešit z literatury nechal ve škole*

*smajl smířený s osudem*

Chápete? Je to jednoduché. :) Myslím.

Na tento nápad mě přivedlo jedno z fór na saspi.cz. Takže vzhůru do Smajlíkova! :D

Tep se zvyšuje. Srdce bije prudčeji, jeho údery musí být slyšet v okruhu minimálně dvou metrů. Tlak a adrenalin stoupá. Nohy, konečně obuté v teniskách, jsu napjaté, připravené vyběhnout. Ruce se probírají kudrlinkami psí srsti. Rty odříkávají povzbudivá slova. Oči si prohlížejí trať, na kterou vzápětí vyběhneme.

Jsem zase zpátky na parkuru.

(Zkopírováno z www.blogtar.blog.cz. Holt se mi nějaký napínavý úvod nechtělo psát znova xD)

...že ráno nemůžete najít klíče od třídy a zjistíte, že jsou zamčené uvnitř třídy?

...že dostanete za 5 z těláku, páč neumíte dát x bagrů v řadě?

...že při obědě držíte smutek za mikroorganismy vyhynulé koncem druhohor? xD

Jsou to prý obrazy naší duše. Proto jsme se s Katkou tolikrát smály, když mi líčila, o čem se jí zdálo.Z nás dvou to byla většinou ona, komu se hovadiny prvního kalibru zdály, i když jsou i výjimky, které se zdály mně.

Jenže teď už Katku začínám dohánět. Zdají se mi i tři sny za noc a jsou to neskutečné kraviny. Budím se a mám obličej od slz. Už jste se někdy ve snu brečeli smíchy?

Poslední tři noci to bylo také zajímavé...