*smajl, který chce přijít na jiné myšlenky*

*smajl, který vytasil smetáček, lopatičku a mop - no a dal se do práce*

*smajl, který se nepoznává...*

*smajl, který zapnul rádio*

*smajl, který je zase na začátku...*

Já vím, správně bych si neměla stěžovat. Jenže ono se věci nevyvíjí podle mých představ... xD

To nám to poprázdninové období pěkně začalo. Jen dvě hodiny po půlnoci jsem si vykoledovala první školní úraz - když mi došlo, že tohle byly poslední letošní prázdniny, zatmělo se mi před očima. Bohužel jsem v té chvíli byla na cestě na záchod a tak jsem to napálila přímo do stěny. Čili nyní mám nejen už mizící monokl pod okem, ale ještě k tomu odřený a bolavý nos( se divím, že ne zlomený) a bouli nad okem. Krasavice k pohledání. xD

Můj karambol se neobešel bez komentáře, protože můj výkřik a rachot, který způsobil padající obraz s mrkvemi a rajčaty (k nehodě došlo v kuchyni), no a tak s evzbudila mamka. Když jsem jí řekla, žee jsem to jen napálila do stěny, pravila: "Už zas? Ty jseš kůň." a spala dál. Ach ta mateřská láska xD Nicméně ráno jsem dostala ještě jednou lehce vynadáno, protože padající obraz sejmul hrnek s prupiskami - a ty teď ležely rozházené po celé kuchyni, takže mamka se na nich málem přizabila taky, když na jednu z nich šlápla xD

Jako každý rok, i letos jsme na Velikonoční pondělí jeli na výlet. Tentokrát do Luhačovic pro dědou objednaný obraz. Blbější datum si asi zvolit nemohl, protože ráno bylo venku několik cm sněhu. Hm, a to nám začala před měsícem sezóna. Asi si místo kopaček koupím sněhule.

Mám opožděné reakce, to je všeobecně známá věc. Tentokrát došlo k odchylce několika let. Místo ve třech letech jsem si v patnácti zamilovala lízátka...

Tak kdopak jsem?

Cožééééééé?! xD

A já myslela, že halucinace po tom otřesu mozku už zmizely... A nic. xD Sakra.

Jinak si totiž nedovedu představit, že bych na té střelené olympiádě byla z 90 lidí 6. Natož, že od postupu mě dělil 1 bod a od vítězství 2. xD

No nic. Jdu si dát hlavu od studenou vodu.

A jestli už ani to nezabere...

Myslím, že nám všem už z toho všeho hrabe...

"Jseš v pohodě?"

Asi tři různé obrazy se synchoronizovaně komíhají a splývají. Jak dlouho to tak mohly nacvičovat?

"Haló!"

A vida, ono je to i se zvukem.

"Jo." řekla jsem, chytila se podané ruky (měla jsem na výběr ze dvou, které se houpaly ve vzduchu), vyškrábala se na nohy a zamířila ke kraji hřiště, kde jsem se zase svalila na zem. Auvaa...

Abych to vysvětlila - měli jsme tělák spojený s klukama. Střídavě jsme hráli basket, florbal a pinkali si. No a při florbalu jsem trochu neodhadla vzdálenost (to víte, mých 5 dioptrií odpočívalo v šatně) a tím pádem došlo ke střetu. Při tom jsem třískla hlavou o zem, jak jsem ztratila rovnováhu, a dostala jsem ještě kolenem pod oko. Pěkně tvrdým kolenem. Dneska už sice zase vidím jen jednou, hlava se mi moc nemotá (síla vůle a zvyku), nicméně pod okem mám překrásný monokl. Přímo ukázkový jak z Domácího lékaře. Plus otřes mozku. Když vynechám chvilkovou duchanepřítomnost a bolest hlavy, bylo mi vlastně výborně, až teď, když mi přestala zabírat ta chemička, kterou do mě vecpala babka, je mi blbě. Tělocvikáři jsem řekla, že na hlavu jsem padlá už dávno, tak jaképak cavyky? Chvíli jsem seděla na lavičce a pak jsem se vrátila do hry. Pravda, když jsem měla kopnout nebo hodit balon, šel krapet šejdrem, ale... xD

Nicméně, rána do hlavy přišla v nepravý okamžik. Za 24 hodin od střetu jsem se totiž měla zúčastnit češtinářské olympiády... Což samozřejmě nebylo jen tak.

Jak známo, Tlapka je tvor slepý a obrýlený. Odloží-li svůj náhradní zrak, je to předzvěst nehody. Dojde-li ke střetu dvou lidí, z toho jeden je slepý (a ještě k tomu jsem to já) a druhý sice vidí dobře, ale zato dokáže zlikvidovat prakticky cokoli, je riziko ještě větší. Dojde-li k této situaci v tělocvičně, tak už nepomůže ani atomový kryt.

Pamatujete? Loni jsem vám popisovala, jak v ruštině nacvičujeme představení Kolobok (Koblížek). Je to nesmrtelné a doteď to umím. xD No a protože nás to bavilo a loni nám postup jen velmi těsně unikl, rozhodli jsme se, že do toho půjdeme znovu...

C je účelem této rubriky? Vyjádřit mé myšlenkové pochody nad tím, co se děje v okolí. Vysvětlíme si to na příkladu;)

*smajl, který zítra píše test ze Slezských písní*

*smajl, který zjistil, že si sešit z literatury nechal ve škole*

*smajl smířený s osudem*

Chápete? Je to jednoduché. :) Myslím.

Na tento nápad mě přivedlo jedno z fór na saspi.cz. Takže vzhůru do Smajlíkova! :D

Na literárním serveru www.saspi.cz byla vyhlášená soutěž na téma "Zítřek". No a jakmile mě něco napadlo, vrhla jsem se na věc a sesmolila svůj příspěvek do této akce. Na sasi.cz se zatím líbil, tak co tady? Je to něco ve stylu "Porady u Dědy Mráze", tudíž - č e t b a - j e - n a - v l a s t n í - n e b e z p e č í !

Tep se zvyšuje. Srdce bije prudčeji, jeho údery musí být slyšet v okruhu minimálně dvou metrů. Tlak a adrenalin stoupá. Nohy, konečně obuté v teniskách, jsu napjaté, připravené vyběhnout. Ruce se probírají kudrlinkami psí srsti. Rty odříkávají povzbudivá slova. Oči si prohlížejí trať, na kterou vzápětí vyběhneme.

Jsem zase zpátky na parkuru.

(Zkopírováno z www.blogtar.blog.cz. Holt se mi nějaký napínavý úvod nechtělo psát znova xD)

Děkuji ti, milý Houstone, za přízeň, kterou mi projevuješ. Dnes jsem si všimla, že od 28/12 2007 (ačkoli to je jen něco málo přes dva měsíce), tento blog navštívilo neuvěřitelných 1000 lidí. To je pro mě obrovská motivace dál psát. V průměru tato stránka hostí 17 lidí denně (No, ono vlastně 16,6 s periodou, ale nechtělo se mi nikoho půlit xD), no a to už je slušné publikum.

Takže díky,

...že ráno nemůžete najít klíče od třídy a zjistíte, že jsou zamčené uvnitř třídy?

...že dostanete za 5 z těláku, páč neumíte dát x bagrů v řadě?

...že při obědě držíte smutek za mikroorganismy vyhynulé koncem druhohor? xD

...psychotesty. XD

Jsou to prý obrazy naší duše. Proto jsme se s Katkou tolikrát smály, když mi líčila, o čem se jí zdálo.Z nás dvou to byla většinou ona, komu se hovadiny prvního kalibru zdály, i když jsou i výjimky, které se zdály mně.

Jenže teď už Katku začínám dohánět. Zdají se mi i tři sny za noc a jsou to neskutečné kraviny. Budím se a mám obličej od slz. Už jste se někdy ve snu brečeli smíchy?

Poslední tři noci to bylo také zajímavé...

...je v čudu jak bublinky z Mattonky.