Sny

Jsou to prý obrazy naší duše. Proto jsme se s Katkou tolikrát smály, když mi líčila, o čem se jí zdálo.Z nás dvou to byla většinou ona, komu se hovadiny prvního kalibru zdály, i když jsou i výjimky, které se zdály mně.

Jenže teď už Katku začínám dohánět. Zdají se mi i tři sny za noc a jsou to neskutečné kraviny. Budím se a mám obličej od slz. Už jste se někdy ve snu brečeli smíchy?

Poslední tři noci to bylo také zajímavé...

Sen z první noci se ještě dal považovat za zkrat. Zdálo se mi, jak hlídám nějaké uřvané děcko, které nechtělo spapat kakaový pribiňáček. Parchant malý. Co si však nedovedu vysvětlit, bylo to, že mi po celou dobu snu ze zad trčely akupunkturní jehly. xD

Druhou noc jsem s Katkou a Terkou lítala po obchodech. Byl nějaký svátek, protože bylo všude zavřeno. To je taky úchylka, shánět 500 dílné puzzle, že? xD Nakonec jsme ho nesehnaly, ale potkaly jsme naši biologářku (Áno, s tou mám taky jeden velmi zajímavý sen! xD) a šly jsme za ní, až jsme se dostaly k nějaké nízké budově a v ní byl antikvariát. Tak jsem si tam koupla aspoň první díl Harryho Pottera v angličtině. Za 76 Kč, no nekupte to! xD

Ale ten včerejší sen, to už bylo moc... Asi mi vlezlo na mozek to celodenní přepisování článku "Víte, mamka si tady zapomněla botu...". Ti, co jej znají, si to určitě dovedou nějak spojit s dějem snu.

Jsem známá tím, že fanaticky šetřím proud, což se projevuje neustálým zhasínáním a vypínáním spotřebičů. A tentokrát jsem šla nějakou chodbou, asi ve špitále, podle toho, jak to tam vypadalo. Byla taky nejspíš noc, protože všude byla tma, jen na chodbě zbytečně svítily zářivky. No a já jsem naštvaně kráčela pořád do předu, zhasínala světla a nadávala něco ve stylu: "Tak proto se vybírají poplatky u doktora, aby mohli svítit na celý špitál, kde nikdo není?"

To jsem se ale mýlila, protože někdo ve špitále byl. Uprostřed chodby ležel a spal jakýsi pes. Obešla jsem ho a chtěla dál zhasínat, jenže v tu chvíli něco spadlo a pes se probral. Samozřejmě se ke mně rozběhl a nenapadlo mě nic lepšího, než vletět do prvních dveří, co jsem viděla a zamknout se tam, protože pes mlátil tlapkou do kliky.

Když jsem se otočila ke dveřím, zjistila jsem, že v místnosti nejsem sama. U stolu před obrovským fíkusem seděl nějaký chlap, co vypadal, jako vrátný ze zdejšího špitálu. Nakonec jsem zjistila, že opravdu jsem ve špitále, protože z chlapa se vyklubal doktor. Podíval se na mě, jakoby mou návštěvu považoval za naprosto normální, vstal od stolu, frajersky si kolem krku hodil stetoskop a klidně se na mě podíval. "Tak jakýpak máte problém, slečno?" "Žádný." pravila jsem já, čímž jsem zapřela, že v noci trčím ve špitále a za zadkem mám vzteklého psa.

Chlap zklamaně pověsil stetoskop na ten fíkus, sednul si zpět ke stolu a nešťastně se na mě podíval. "Tak to jste asi nevyplňovala daňové přiznání, že?" "To opravdu ne." přiznala jsem se bez otálení. "Ale moje máma v tomhle oboru pracuje, takže to znám nazpaměť." řekla jsem a vysvětlila mu základní věci o společném zdanění manželů. Je sice pravda, že v bdělém stavu o tom vím kulový, ale v tom snu jsem byla hotová daňová odbornice.

Když tedy chlap konečně zaklapl desky i s vyplněným formulářem, vstal od stolu a zamířil ke dveřím, které se stále ještě otřásaly, jak na ně pes vyskakoval. Otočil se k ledničce a otevřel ji. "Odlákám ho na salám." řekl a ještě se zeptal: "Kolik ho mám vzít?"

"Kolik uvidíte." řekla jsem a v tu chvíli jsem si vybavila jeden hlod na toto téma. Začala jsem se smát a v tu chvíli jsem se vzbudila. Smích mě přešel, jakmile jsem si uvědomila, že se mi zdají sny o tom, že zhasínám světlo ve špitále, chce mě zakousnout šílený pes a vypisuji cizím lidem daňové přiznání. Asi jsem přepracovaná.

Tak. A teď mi vysvětlete, co to má znamenat, protože takovéto situace jsem ve snáři prostě nenašla...