Byla jsem na sebe pyšná, když se mi povedlo koupit si správně navolenou tříměsíční jízdenku a vyhledat si správné autobusové spojení. Ve čtvrtek jsem zjistila, že to je jen první známka úspěchu. Ty autobusy je třeba taky ještě stíhat...

Jen pár dní po narozeninách jsem se skupinkou spolužaček asi po roce zavítala do ostravské ZOO. Senzační akce a tady je taková menší pohlednice:

Pro pomalý rozjezd žádná divočina. :-D Celá ZOO prošla rekonstrukcí a nová expozice NA STATKU je super. Městské děti uvidí krávy, prase (nevěřila bych, jak může být zabahněné selátko roztomilé

Do pondělí jsem své dnešní dvacetiny brala jako další běžné narozeniny. Ale když už jsem si sbalila věci a odjela s přítelem na první samostatnou dovolenou, dolehlo na mě, že už asi fakt budu skoro dospělá. I když se tak necítím. No což, není vhodná chvíle se rozplývat. Vyjíždíme. Jo a řídit budu poprvé já, abyste se nenudili! :-D

Vždycky před narozeninami a vánočními svátky si uvědomím, jak jsem skromná, a spolehlivě tím vytočím celou rodinu. No není to paradox? Nebo spíš nevděk? :-D

"Přišla jsem o všechny šminky! Ztratila jsem řasenku!"

I přes tuto tragickou zprávu o ztrátě veškeré mé kosmetiky, což je pro mě velmi zdrcující (áno, řasenku používám takřka každý týden!), byl na mě můj drahý přidrzlý:

"Tak už se nezlob. Namasíruju Tě! Chodidla, lýtka, stehna... bedra, záda, ramena... chceš?"

"Jooo.. to všecko? To se ale namakáš?!"

"Ale ne... to jsem ti dal na výběr..."

A stejně ho mám ráda! Však já mu to vracím, nebojte... nebo on mně? :-D

Ovšem největší hlod byl, když babka utopila mobil v kávě, a když si jako náhradní vzala asi deset let starou Nokiu, takovou tu klasickou "cihlu", napsal jí operátor SMS, jestli do ní nechce zavést internet... 

Nepotřebuju nikoho, kdo by mě zničil. Umím to dost dobře sama s malou pomocí pana Murphyho a jeho zákonů, díky nimž všech osm akcí, kterých se zúčastním, připadne do rozmezí tří dnů. :-D

Pro nastávající maturanty a ostatní zájemce bych zde ráda zveřejnila mé zkušenosti s maturitou, i když příští rok už státní možná nebude. Ještě před rokem jsem litovala loňské maturanty, že to budou mít hrozné, když jdou první. Ale teď mám pocit, že si to Cermat napoprvé hlídal a "bouchlo to" až letos.

 Ach jo. Můj muž maturuje, ale zelená jak sedma jsem já. Naštěstí. Klidně to za něj vezmu na sebe, ať má čistou hlavu. A navíc... můžu si za to sama... :-D

Tak kritický Majáles mám za sebou. A víte co? Bylo to nakonec hrozně hezké. A můj muž zářil a perlil! :-D

A brečelo nás víc, takže jsem se ztratila v davu. Ale pssst. Vlastně jsem se překonala a nejspíš si toho nikdo ani nevšiml. Tak hlavně, že jsem s sebou tahala sluneční brýle jako maskovací manévr. Ale nevím, proč jsem si je nevzala, i když tak pražilo sluníčko a my hodinu stepovali na náměstí. V poledne. :-D

Mamka chytla minulý víkend střevní chřipku. Pak ji napadlo, že je to spíš podrážděná slinivka a protože to souhlasilo s příznaky vypsanými v BIBLI PŘEDPISŮ ZDRAVÉ VÝŽIVY, zrušila svou karanténu.  Tak jsem si k ní navečer sedla a povykládala jí novinky za poslední čtyři dny no a další den už jsem probděla noc nad lavorem s horečkou krásných třicet devět jedna.

Protože jsme už věděly, o co jde a jak na to jít, do dvou dnů jsem se vzpamatovala. Akorát jsem přišla o celodenní zkoušku divadla, na kterou jsem se těšila asi měsíc, první den velikonočních prázdnin a taky jsem musela zrušit návštěvu u babičky, která mi slíbila, že si spolu upečeme beránka a mazanec. Mamka se mi to však rozhodla vynahradit, takže sehnala formu od tety a že si ho upečeme samy...