 Kohoutek je jen slabý odvar toho, co zdobí náš plůtek, který brání výhledu z ulice až k našemu bazénu. Po dřevěném plůtku se plazí nějaká popínavá rostlinka, nahoře kvetou truhlíky plné petunií, na krajní laťce je napíchnutý odrátovaný hrnec... a mezitím vším trůní tento kohoutek. Jeho kolegyně, mimořádně tlustá slípka v nepřirozených barvách (zelenožlutá kombinace) straší kolemjdoucí, kteří ji uvidí mezi šeříky. Pod plotem jsou další květináče a hlavně - trpaslíci. Na každé straně plotu jeden. Ten novější vypadá poměrně neškodně. Je jen vytlemený, jako by požil část té muchomůrky, kterou drží v náruči. Ovšem ten druhý... Ten už si užil svoje. Když jsme ho totiž jednu zimu zapomněli schovat do sklepa, slezly z něj všechny barvy. Babka se však rozhodla, že jej zachrání a tak jsem já s Katkou dostala za úkol trpaslíka přemalovat... |
 "Hm?" zeptala jsem se podezřívavě. Když upadne do takovéhoto transu, má to většinou katastrofické následky. Většinou následuje nějaká mimořádně stupidní teorie nebo nápad. "Míšo... Máš Houbičky?" vypadla z ní osudová otázka a já jsem se rozzářila. Sakra, Houbičky tady ještě chyběly! |
 Tentokrát jsem dlouho zvažovala, kam tento článek zařadím, nakonec jsem se však rozhodle pro tuto rubriku, ačkoli pro ni není tak úplně typický. A pak mě napadla ta nejhorší možnost - napíšu články dva. Tento jako úvodní a pak ten, kvůli němuž píšu tento xD Ale neberte mě vážně... |