Tak bereme psychologii... Začínám se v těch hodinách cítit jako hypochondr. xD

Pokud nevíte, o co jde (čemuž bych se nedivila, páč nevím, jak se to píše xD), vězte, že myslím takový ten pocit, že se vracíte v čase k něčemu, co už jste jednou prožili. Třebas prostřednictvím snu. Jenže já už jednu realitu zažila a v blížké budoucnosti mě čeká další. téhož druhu. Nakolik bude podobná? Vstupuji podruhé do téže vody?

"Na ten chaos, co mám pod stolem, by měli vyhlásit krizový stav ohrožení a evakuační plán."

Aneb když byl hledaný sešit až na dně tašky, jejíž obsah jsem musela vyházet pod stůl. xD

Ne.

Ne.

Nezlobila jsem zase tak moc.

Ne.

Vážně ne.

Dvoumetrová Žužu snad není až takový hřích.

Ne, ne.

NEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEE!

První týden školy skoro za námi. V IVT máme chvíli čas, tak se vzpamatováváme z celkem prudkého začátku a z prvních hlodů.

Počet negativních myšlenek: x; celkový počet myšlenek x; celkový počet dobrých zpráv: 0, očekávaný počet dobrých zpráv: minimálně 3. Počet zbývajících měsíců do konce prázdnin: 10 (uáááá!)

Konkrétně tedy já a konkrétně základní vzdělání.

Z čistě právního hlediska už je jen na mě, jestli v září přijdu do školy. Jistě že se dostavím. A ani mi to nějak nevadí...

...už brzy. Cca za dva týdny se uzavírají známky. A co pak? Školní výlet... odevzdání učebnic... a vysvědčení. Už teď je mi jasné, že poslední týden se budu ve škole pěkně nudit, ale tak aspoň budeme mít čas s Katkou pěkně drbat. :) Aspoň doufám... No ale na to je ještě čas, sice málo, ale je.

Jak můžete poznat z předchozího článku, na naší škole tento týden probíhaly maturity, což vneslo do našich rozvrhů mnohé změny. No a jak známo, změny většinou doprovází zmatek a chaos. Na gymplu sice tato situace není nijak výjimečná, ovšem maturitním týdnu dosahuje kritických rozměrů, kdy hrozí, že ani jeden ze studentů se nedostaví k hodině, kterou má, i když ji mít neměl, někde, kde ji měla mít úplně jiná třída s někým úplně jiným.

Fyzika. Mimořádně zajímavá věda. Stačí jedna jediná hodina, aby všichni zúčastnění dospěli k přesvědčení, že konec je nevyhnutelný a velmi blízko. Zapomeňte na složité vzorečky a nesrozumitelné definice. Podívejme se do očí kruté realitě. Na katastrofy, na které jsou i ty nejdelší vzorečky krátké. Dáme si pravidelnou dávku depresí a absurdity. Každé pondělí a středu, místo činu: učebna 267.