Vítejte!
Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)
Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)
Článek To bude konec...
Komentáře k článku: To bude konec...
cestovatelka*: Já s mými seznamovacími potížemi bych se téhle šance okamžitě chytla a už ho nenechala odejít 
Hmm, asi to na někoho zkusím
tlapka: Dobré je taky vyrazit v plné rychlosti ze dveří nebo zpozarohu, pokud člověk nevpálí do kluka, který se líbí někomu jinému (žárlivost), do holky (nepochopení) nebo porfesora/rky (trapas). Zajímavé je, že se mi to stává pořád, ale jsem taky pořád sama.
cestovatelka*: No super, díky za rady To mi připomnělo, jak jsem se na vejšce srazila s nějakou starou profesorkou - jsme se s kámoškou honily... joo, vysokoškoláci, elita národa
tlapka: Výhoda povinné školní docházky 
Ale zase - má to i své nevýhody, takže to není až tak dokonalé
cestovatelka*: Jasně no Hele, nechceš na chvíli vypnout ochranu blogu proti kopírování? Chtěla bych si okopčit ten druhý hudební řetězák, opisovat se mi to fakt nechce
illavnal: Ou skleněný gympl? Tady se někdo opravdu zbláznil.. Ale je fakt, že i u nás je jako ve skleníku..
A to s tím klukem z rána to je dokonalé
tlapka: Jo Sklo, beton a železo. Vypadá to pěkně, je to takové moderní, ale v červnu je to ne umření 
Mno a s tím klukem... Potkat ho na gymplu, tak ho nepoznám. Ale tak kdo ví, třeba mě zas chudák potká v šatně. Začnem se asi zdrvait