V papírnictví jsem si koupila černou tužku s duhovými listy. Pro podzimní atmosféru, říkala jsem si, ale to jsem ještě nevěděla, že večer už poprvé nasněží. Tak zase nic. xD

Ale zpívám a tančím poslední dobou celkem dost. :-)

Ráno mě mamka vzbudila a odjela do práce. Bohužel, než jsem se silou vůle donutila vstát, znovu jsem usnula. Vzbudila jsem se o půl sedmé. Ve tři čtvrtě na sedm jsem měla čekat u cesty, protože Katka se nabídla, že mě ráno svezou. To nám ten týden krásně začíná xD. Nastal hledací trojboj brýle-svačina-taška, trojboj umyj se-učeš se-obleč se plus disciplína přejdi přes kolonu aut přes cestu.

Zhruba do devíti hodin jsem byla vcelku mimo. Musela jsem vypadat jako idiot, když jsem si nahlas (no, když vezmu fakt, že jsem o hlas přišla, tak to tak nahlas nebylo xD) říkala: "Já nespím, já nespím, já jsem čilá, já nespím, hele, nespím!". Navíc jsem měla neprůstřelně omotaný krk šátkem, abych si zachovala aspoň vzpomínku na časy, kdy jsem byla schopná vydávat zvuky podobné řeči.

14.9. 2008, neděle

Počet akcí na cvičáku: 1 dvoudenní, z toho navštíveno: 0, počet nalezených hub: 4,počet vypitých čajů: nespočet, zvýšená teplota: silou vůle v normě

Takový ten obdélník, co se vyklápí ze zdi pomocí zvláštního výčnělku, který se dá stisknout a tím umožní pohyb. Známe to všichni, víme, jak se to nazývá, ale kritické množství lidí s touto primitivním vymožeností neumí zacházet.

*Ostravská ZOO se od ddoby, kdy jsem tam chodila s mamkou jako malá, hodně přestavovala a opravovala. Vrátila se k chovu slonů, který skončil tehdy, když slonice nešťastnou náhodou zabila svého ošetřovatele, ale přestali pěstovat lední medvědy. Postupně se rekonstruují výběhy, u výběhů jsou nové, přehlednější popisky zvířat a jejich života. Celý areál je zastíněna lesíkem, takže se v ní dá procházet i v takovém vedru, jako bylo včera. Navíc je to zahrada i tak trochu botanická, pěstují zde i vzácné rostliny a stromy. Vchod je však stále stejný.*

Tak jsme se tedy na druhý pokus dostali za brány ostravské ZOO. Těch 20 kilometrů jsme jeli tak dlouho, jako ještě nikdy - hodinu. Proč, to si stačí vzpomenout na naši cestu, a vše je rázem vysvětelno.

Ostravský agi klub Permoník uspořádal zkoušky - dokonce hned dvoje. No a my s Ajuchou jsme se jich zúčastnily...

*Umělecké foto aneb Když člověk fotí z auta xD*

Tlapkovi se rozhodli vyjet si na výlet. Jak známo, cokoli, v čem jede naše rodina, neprobíhá tak, jak by mělo, příšerně se komplikuje a stává se důvodem mnoha katastrof. Náš úterní výlet, kvůli němuž si půlka rodiny vzala volno, nemohl být výjimkou, ač šlo o pouhých 20 km do ostravské ZOO.

*Jak řekla mamka - "TO JE OREEEEL!"*

Já nezmar. xD V sobotu jsme se s mamkou a Terkou, páč Katka neměla čas, vydaly znovu do Řeky, aspoň na odpoledne, když už jsme tak zbaběle prchly dřív.

Nenechte se zmást. Tento článek není až tak dlouhý - to je jen těmi fotkami....

*Takovýchto kytiček bylo v Řece habaděj*

Vysvětlení, proč tady hnípu, když jsem vám slíbila, že ode mě budete mít pokoj.

Původní plán:

Středa 11:00 odjzed

Pátek dopoledne: příjezd domů, zabalení čistých věcí a výměna babky s dědou za tetku a strýce.

odpoledne: návrat na chatu

Neděle: 12:00 odjezd domů, cestou se stavit na cvičák potrénovat