Ostravský agi klub Permoník uspořádal zkoušky - dokonce hned dvoje. No a my s Ajuchou jsme se jich zúčastnily...
Pro nezasvěcené: kategorie v agility - podle velikostí psů (Small, Medium, Large) s podle výkonnosti (A1,A2, A3), zkoušky jsou příležitosti, jak splnit limity k postupu do vyšší kategorie.
13. 7. 2008
Kategorie A1, ta začátečnická, začínala svůj běh v 8:00. V kategorii bylo kolem deseti psů. Co vám mám povídat, sice jsme se nediskvalifikovaly jako předtím pokaždé, ale ze všech, kteří běh dokončili, jsme byly poslední. Čili 6. a 8., každý běh s jednou chybou a penalizací za čas (agiliťáci chápou, ostatní ani nemusí, není to podstatné), obdržely jsme dvě DOBRÉ. Ještě že jsem si všimla chybě v tabulce (špatný součet trestných bodů) a nahlásila ji pořadatelům, protože jinak bychom dopadly ještě hůř. xD
Jo, a na co bych zapomněla - zmínit se o hraných hitech. Zkombinujte, prosím, Kabáty, Michala Davida a Horkýže Slíže. Taková atmosféra, to se jen tak nevidí. xD A pořád tam hráli jednu písničku s textem :
Časomiera na nule,
vzduchom letia granule,
Život je pes,
Život je pes!
Myslela jsem, že to je nějaký song o agility (časomiera na nule, to je přece diskvalifiakce...) a doma jsem si ho stáhla. Stačilo si však poslechnout text a došlo mi, že to tak úplně o agilku není. xD
2. 8. 2008
Naše kategorie zase celé zkoušky zahajovala, takže jsme v sedm ráno vyjížděly. Po prezenci a kontrole očkováku jsme se usídlily na našem místě z minula - na nepoužívané kladině a Ája na dece, neboť jí bylo řečeno, že rybářská stolička, kterou si mamka koupila, byla po Ájině minulé okupaci zcela nepoužitelná. xD Běžely jsme hned jako 4., výsledek - jedna chyba (ona to prostě čistě nezaběhne, uděláchybu tam, kde nikdy předtím!) a taky 2.3 tr. bodů za čas. Ze sedmi týmů, které se dostaly do cíle, jsme byly 7. xD Nicméně, máme VELMI DOBROU a nebýt té chyby, jsme druhé.
Druhý běh byl trochu obtížnější, však se koukněte.
*Zasvěcení pochopí*
Možnost vypadnout na parkur jsem brala jako osvobození. Vedle nás totiž zakotvil nějaký pán se svými dětmi a to, co jim říkal a "vysvětloval", to byly perly jako z ústřice. Přesná definice by zněla agiliťák-teoretik. Vysvětloval dětičkám, co je slalom, ale když se ho ta holčina zeptala, jestli je jedno, z které strany tam pes vbíhá, tak byl v koncích a začal mlžit. Ale jinak byl chytrý jako rádio. To, co si myslele, že ví, opakoval pořád dokolečka. xD
Druhý běh byl zhruba stejný jako první - jedna chyba (pro změnu na jindy výborném slalomu, chjo!) a 1,03 tr. bodu za čas (známka zase VD). To jsem ale zjistila až později, protože kategorie Small zkoušky ukončovala a tak výsledky jsem se dozvěděla až při vyhlášení překvapivým způsobem. Na druhém parkuru se totiž hodně týmů disklo a ostatní dělali chyby, krom jednoho, který měl tím pádem jistou výhru.
Tak jsme se z lavičky přesunuli na vyhlášení. Moje naděje, že okolnosti nám dopřejí 3. místo ve duhém běhu, přišly nazmar. O to horší byl šok při slovech "...na druhém místě se umístila Michaela Tlapková s Ájou!". Moje první reakce v duchu: "Do prčic, po které straně vítěze stojí druhý?". To jsou starosti, tohleto. xD
Dostaly jsme diplom a balíček granulek, takových těch dražších.
Jenže pozor! Vyhlašoval se i součet běhů a protože jsme oba dokončily a v jednom získaly druhé místo, znamenalo to pro nás šanci na umístění! Sice na třetí místo, ale i to se počítá. A taky že jsme ho dostaly, i s medailí, dalšími granulemi, gratulacemi a pochvalou od paní rozhodčí! A po fotografování jsme měly taky ještě právo volby nad stolem s hračkami. Vybrala jsem Áji pískací balonek a byla to osudová volba. Okamžitě si jej zamilovala a pískala na něm celou cestu a ještě teď , po třech hodinách, leží pod postelí a píská jako o život. Zvláštní, normálně pískátko do pěti minut vykousne a je klid, ale tu vysokou frekvenci si vyloženě užívá. xD
*Zelený, s nákresem parkuru a za druhé místo, toť náš diplom!*
*Ajucha a balonek s velmi pronikavým zvukem, z kterého už nás s mamkou bolí hlava. xD*