Tlapka | Dveře

Takový ten obdélník, co se vyklápí ze zdi pomocí zvláštního výčnělku, který se dá stisknout a tím umožní pohyb. Známe to všichni, víme, jak se to nazývá, ale kritické množství lidí s touto primitivním vymožeností neumí zacházet.

Začalo to někdy před rokem. Bylo babí léto, ve třídě otevřené okna no a když si někdo nezabouchl dveře za zadkem, udělal to za něj průvan. No a já, jak jsem seděla natočená na druhou stranu, jsem se vždycky lekla a navíc mi ty řachy rvaly bubínky. No a tak jsem jako idiot začala zavírat dveře. A lidi trajdali. Do bufetu a zpátky. Na záchody a zpátky. Před třídu na křesla a zpátky. Do třídy a ven. A nechávali otevřeno.

Brzy se z prevence stal zvyk. V zimě, kdy už průvan nehrozil, už mě otevřené dveře začaly rozčilovat. Už jen z principu, protože vypukla studená válka. Já a pár mých stoupenců proti těm, kteří mou úchylku odhalili a trajdali co nejvíc a nezavírali úmyslně. Začal boj kdo s koho. Na začátku jsem se vždycky zvedla a těch pár kroků ke dveřím brala jako nutnost. Při frekvenci vstávání ke dveřím jsem začala uvažovat, jak si těch pár kroků (ovšem co dvě minuty) ušetřit. A tak přišli ke slovu stoupenci. Kamila, obě Terky, Janka poctivě zavíraly dveře při každé příležitosti a Kamila tam občas zašla i za mě. A sem tam se mi povedlo zmást příznivce druhé strany tím, že jsem na jejich otevřené dveře reagovala spokojeným úsměvem. Většinou dveře rychle zabouchli, protože si mysleli, že mi vadí otevřené dveře, jak už byli zblblí. Až došli k bezpečné vzdálonosti, vítězně jsem se rozchlamala. Běžná reakce: "Já jsem zavřel(a), neeee!" xD

A pak se jednoho dne otevřely dveře zvenku a nikdo do nich nevešel. Prostě se jen tak otevřely. Na stejný jev ze třídy jsem byla zvyklá, ale tohle bylo moc. Dodnes nevím, jak k tomu došlo, ale nehodlala jsem se vzdát. A tak jsem do školy přinesla provázek ve výhružné barvě (ano, růžová xD), který jsem přivázala ke klice a pak dveře zavírala jen cuknutím ruky. Áááá, to byla pohoda. xD

Mnoho lidí už princip, na jakém funguje klika, pochopilo. A tak jsem ke konci roku vstávala k otevřeným dveřím jen párkrát za den, abych jimi práskla. A letos?

7:05 Většina příchozích zapomněla přes prázdniny, jak se zavírají dveře.

7:15 Všechny lavice kromě prvních jsou plné.

7:20 Asi se ještě před vyučováním uchodím, pokud budu zavírat ty dveře.

7:35 Bolí mě nohy.

(1. 9. 2008)