Píšu tenhle článek v době, kdy jsem ještě žádný nepsala - ve čtvrt na šest ráno. Za svítání. Ve tři ráno jsem se vzbudila a už jsem nemohla usnout, nezabralo ani večerní množství whisky, celodenní (celoroční! :D) únava, relaxační dýchání, nic. Tak se zkusím unavit totálně. Výjimečná situace si žádá výjimečných činů a zítra není, kam se hnát. :)

První noc po státnicích jsem si představovala jinak, přiznávám. :-D

Už je noc, všechno kolem spí, protože slibované bouřky nás míjí obloukem (no, má to i svá pozitiva, po té minulé jsme byli 12 hodin bez proudu :-D) a po celodenním úmorném vedru všichni prostě odpadli. A já tu sedím nad syntaxí, dávám si pauzu a píšu tenhle noční výlev. Letní noci jsou nejkrásnější. Zejména, když je nehatí starosti.

Mamka mě ponechala svému osudu před vchodem fakulty. Respektive před troskami vchodu, protože byl neprostupně zabarikádovaný kvůli opravě, musela jsem celou budovu obejít a přitom jsem neustále kontrolovala, jestli mám šoldry, složky, otázky, kabelku a obě nové boty, protože pravá mi trošku padala. Vchod u menzy byl naštěstí otevřený, takže jsem vynesla tíhu svého bytí do druho-třetího patra (FF, nic není jednoznačné! :-D), došla ke křesílkům na chodbě katedry a složila se tam. Odložila jsem si kabát a z otevřené kuchyňky si přivlastnila stříbrný podnos, na kterém jsem hodlala servírovat šoldry, protože dosavadní obyčejná lepenková krabice byla hrubě neestetická a nedůstojná. Měla jsem jít druhá v odpolední rundě, ale byla jsem na místě první. Nikde nikdo, do začátku mé zkoušky podle rozpisu chyběla ještě hodina a půl.

Státnice mají jeden drobný háček. Předchází jim dlouhá, docela krutá a stresuplná příprava. První vlna krize mě přepadla nějak po Vánocích, když jsme dostali "aktualizovaný" seznam letošních otázek. Byl stejný jako ten loňský, o němž jsem doufala, že bude prohlášen za neplatný, protože jsme dobrou polovinu okruhů neprobírali. Ne, vážně, proč máme po dvou semestrech etiky, logiky a genderu, když u státnic je právo nebo ekonomie? :-D Logiku beru, to je základ všeho, ale jinak... příští rok se prý mění akreditace a studijní plán - chápu proč! :-D

Bylo to naprosto zběsilé a jak se říká "hrábnout si na dno", tak párkrát jsem se s tím nespokojila a zakopala se ještě hlouběji pod něj, ale s neskutečnou úlevou mohu oznámit, že jsem polovičním bakalářem. Dneska jsem absolvovala státnice z prvního oboru! Vaše držení palců zabralo, děkuji všem zúčastněným. :D

Když jsem si vzala referát na jistou knížku, netušila jsem jednu zábavnou věc. Totiž, že daná vyučující se na onoho básníka silně zaměřuje  - tedy věděla, ale nečekala jsem, že se zaměřuje i na prózu. Konkrétně na tu novelu, kterou jsem vyfasovala. Můj referát se měl přednášet hned na prvním semináři, tedy zítra, takže nebylo moc času shánět zdroje. Proto mě potěšilo, že dotyčná napsala několik studií, které jsou v sborníku vydaném u příležitosti básníkova výročí narození. Zajásala jsem, že docentka uslyší, co chce. Neuslyší nic, protože ten její sborník v celé Ostravě, tudíž ve třech knihovnách (městské, univerzitní a vědecké), prostě není. Kamarádka, která má seminář až odpoledne, jí psala e-mail, jestli by nám ji nějak nezprostředkovala (určitě má svoje příspěvky doma), ale odpověď zatím žádná. Takže vážení, držte mi zítra palce. :D

Uwaga! Jde o výlev, proč je bakalářský ročník na prd.

Maturovala bych, až bych brečela. No fakt. To byla taková pohodička, i když ve státní části jsme schytali zrovna nejproblematičtější dosavadní ročník. Chci maturovat, ne státnicovat! Aaaaargh!

...a ani nevím, kdy se to stalo. Jak jsem už psala v preview, tenhle semestr je jedna velká neznámá. Mám první dojmy a... no, ne neúspěchy. Rozhodně ale překvapivé situace.

Právě jsem absolvovala boj o rozvrh, zapsala jsem si všecko, co jsem si zapsat měla (doufám) a jsem poměrně, jak to říct, v rozpacích. Na první pohled vypadá naprosto fantasticky, ale moje předchozí zkušenosti mě instinktivně varují, že to bude mnohem horší, než to na papíře vypadá. A obávám se, že to není pesimismus. :D

Aneb Jak (ne)dělat zkoušku z novověké filosofie.