rebarbora: Loučení je dojemné vždycky, zvlášť když jste měli se studenty tak hezký vztah Jinak krásné postřehy z prenatálního stádia, nikdy by mě nenapadlo, že miminko bude až takhle reagovat na hlas nebo na světlo
Krásné vzpomínky, aspoň to pak nezapomenete Áčku vyprávět
tlapka: Míra, do které se Áčko projevovala už před narozením, mě zaskočila. Vždycky jsem si představovala, že vrcholným projevem jsou víceméně náhodné kopance.
Přiznám se, že i proto to sepisuju. Těch vzpomínek je hrozně moc a bylo by mi líto, kdyby nějaké zapadly. Takže mám poznámky ruční i virtuální, jednou bude na co navazovat.
iva: Mamka by si mohla podat ruku s Chotěm. Mé trapné omluvy, že holčičky jeho dotek uklidňuje a proto přestávají kopat, když si je chce pohladit, se úplně nesetkávaly s úspěchem
Rodinná soudržnost očividně pokračuje i v další generaci
tlapka: Přesně totéž jsem na mamku jako útěchu zkoušela já a se stejným výsledkem.
boudicca: Ráda čtu tvůj vzpomínkový seriál, zvlášť, když vím, že z něj vzešla zdravá a krásná holčička. Loučení muselo být dojemné, tím spíše se všemi těhotenskými hormony! Věřím však, že mateřská/rodičovská uběhnou jako voda a zase se do školy vrátíš. Tváře budou sice jiné, ale ty budeš pořád ta stejná báječná učitelka, kterou měli studenti tak rádi.
tlapka: Vědomí dobrého konce se bude hodit hlavně příště.
Děkuji za milá slova... upřímně, nevím, jestli se vrátím. Za (shodou okolností) dobu mého těhotenství se tam toho odehrálo strašně moc a netroufám si hádat, jaký stav tam bude panovat za zhruba tři roky. Takže se nad tím teď ani nesnažím hloubat a je to dost osvobozující.
boudicca: Teď se tím opravdu netrap. Vrátit se kam máš a pokud se rozhodneš jinak, tak budeš skvělá učitelka na jiné škole.
tlapka: Přesně tak to teď beru. Než se budu vracet, mohou být opravdu úplně jiné podmínky, takže zvažovat ty současné nemá vůbec smysl, takže neplýtvám energií.