Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

tlapka: Vědomí dobrého konce se bude hodit hlavně příště.
Děkuji za milá slova... upřímně, nevím, jestli se vrátím. Za (shodou okolností) dobu mého těhotenství se tam toho odehrálo strašně moc a netroufám si hádat, jaký stav tam bude panovat za zhruba tři roky. Takže se nad tím teď ani nesnažím hloubat a je to dost osvobozující.