Vítejte!
Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)
Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)
Článek Oddechový čas
Komentáře k článku: Oddechový čas
damn-girl: Přeji krásné prožití Vánoc a samozřejmě také úspěšně zdolané zkouškové 
. Ty jo, u nás ve školce by jsi se užrala. Vaříme naprosto luxusní jídla a teď se nám i díky mně navýšil rozpočet a jídlo je fakt výborné .
tlapka: Děkuji! Hned bych přijela okoštovat! 
Nebo kdybych se mohla vrátit na obědy na ekonomku, to byl ráj, to by mi úplně stačilo! 
Postarala ses o navýšení rozpočtu? Hergot, ty jseš vážně dobrá. 
hroznetajne: Jeden ze spolužáků je tvůj strýc? Tak taková překvapení chci taky zažívat
Jinak gratuluji ke Tvé všeobecné spokojenosti se studiem a k úspěchům!!!
A hezký nový rok, samozřejmě
tlapka: Slovy klasika - s největším exótem v celém okolí!
Děkuji. Myslím, že mě to během toho zkouškového přejde, ale semestr sám o sobě byl příjemný.
I Tobě. A nelekej se, až... 
rebarbora: Tobě, Tlapičko, taky přeju krásné svátky a spoustu dobrých lidí kolem Je dobře, že už si studium "sedlo", koneckonců po všech těch nervech a dřině si zasloužíte trochu volnější režim 
tlapka: Děkuju mockrát, nápodobně. Myslím, že se to zase vrátí do starých kolejí, ale příjemná zkušenost, zažít taky něco jiného!
zo: Jaj, jak já lituju, že nežiju v Ostravě! Hned bych se od tebe nechala učit. Zrovna nedávno u nás na škole pár hodin ZSV odučila studentka - dokonce prý i z Ostravy,nějaká Vendula, neznáte se?
Obědy v menze zní fakt lákavě, úplně jsem si vzpomněla na základku a všeobecně oblíbené "omajda, maso, rýže" (ano - toto označení naše učitelka/vychovatelka vskutku používala) - prostě takové UHO. A smaženým věcem bylo lepší se vyhýbat. Doufám, že oběd ve vaší menze ochutnáš, když už jsi mne k vám pozvala . Pokud to tedy stále platí?
Jinak gratuluji ke spokojenosti se současným studiem a k nalezení strýce .
Veselé svátky! 
---
zo.pise.cz
tlapka: Tak víš co? Tak já půjdu na doktorát a budu tě učit aspoň na té výšce!
Vendulu osobně žádnou neznám, ale pokud opravdu studuje ZSV v Ostravě (no, moc jiných možností není) je možné, že spolu na některé předměty chodíme.
Typiše školiše strava. V naší menze spočívá problém spíš v tom, že je pořád UHO a smažené, než že by vařili ta jídla přímo špatně. Zkrátka se jich člověk přejí a uhnout není moc kam. 
Jo, je to dáreček. Krásný nový rok!
zo: Napadla mne ďábelská myšlenka - smažené UHO 
.
Musíme se domluvit . Ale co já za to dám tobě? Taková prohlídka - to není jen tak .
---
zo.pise.cz
tlapka: Vymítám tě, dáble! Ještě si to tu někdo přečte a zrealizuje to, neblázni!
Stačí, když mě pak nedáš k soudu. Neblbni, udělám to ráda. Dej termíny, kdy můžeš, a o zbytek se postarám.
spytihnev-vlidny: Moc hezky jsi to napsala a téma tvé DP je velice zajímavé, takže ti přeji, ať tě její psaní naplňuje.
tlapka: Děkuji za milý poslední komentář tohoto roku. Myslím, že tohle téma má dobrou šanci nedopadnout jako to první na bakalářku, dřina to bude každopádně, tak snad bude aspoň bavit.
sigrun: Stejně tě za tu tvojí školu a výkony nikdy nepřestanu obdivovat Už se těším, až budeš mít odučenou tu hodinu a napíšeš o tom.
tlapka: Zatím jsem na magisterském nic nepředvedla. Ale děkuju - i za první letošní komentář.
Jsem spíš zvědavá než že bych se vyloženě těšila.
cayenne: Téma Tvé diplomky se mi taky líbí (a líbí se mi, že mu rozumím, když mi spolužák z MATFYZu říkal, o čem bude psát on - bakalářku - pochopila jsem asi první dvě slova a pak jsem zjistila, že jaderná fyzika není totéž co částicová... 
)
U nás je studium dosti komorní už teď a to právě hrozí, že spousta lidí odpadne, tak se trošku bojím, že na magistrovi (pokud se mi podaří tam dostat) budeme tak tři
K Vánocům už je pozdě, ale aspoň do nového roku ještě stíhám popřát pevné zdraví (i nervy) a také hodně štěstí a úspěchů. Se stipendiem budu držet pěsti!
tlapka: Nabízeli nám taky docela nesrozumitelné šílenosti, ale nebavilo by mě to psát ani opakovaně vysvětlovat doma.
V klidu. U nás latináře vyhubili v jednom ročníku zcela a polonista zůstal jeden.
Děkuju. I tobě! 
nekra: Upřímně, tohle dost nechápu ani to, jak to bereš lehce. No holt jiný lidi, jiný preference.
Zaprvé jsem nepochopil tu úvodní narážku na těhotenství, jak to s tím souvisí nebo tak, ale rozhodně to není mé oblíbené téma.
Zadruhé referáty (seminární práce budou nejspíš něco delšího, ale ne zas tolik jako bakalářka nebo diplomka) mi přijdou otravné a tedy horší než zkoušky - na ty kyž se člověk naučí, tak má pak klid a nestráví s tím tolik času.
Za třetí mne překvapilo to téma (jestli to dobře chápu) tvé diplomky, "Slohová a komunikační výchova v učebnicích pro střední školy" mi zní dost děsivě na to, že nepobírám, CO tě na tom mohlo zaujmout a bavit, že jsi na to byla úplně natěšená.
O tom, že jiní studenti jsou jiní...určitě záleží, jak jiní. Ano, mám zdeformovaný pohled žitím v Praze, ale první, co si představím pod "Někteří na začátku utrpěli šok, pak se oteřepali a dneska řádí s námi" je "chodíme do hospod a chlastáme a hulíme" - a za takovýchle podmínek by mi byli spíš milejší ti jiní. (Fakt - co může lidi víc šokovat než chlastání a kouření?)
Pinkání růžovým míčem mohla být dost zábava, to uznávám (i když růžovou nemusím).
Čtyři jídla to je dost velkej výběr, kuřecí nudličky zní dokonce dobře, ryba je taky fajn. Smažená ryba (nebo i řízek) jde oloupat, nejlépe když je teplá (studená strouhanka se loupe hůř). To máte v jídelně hrozný teplo, že se bojíš bramborovýho salátu (hádám, že zteplalý majonézy, co jinýho by na něm mohlo být nebezpečného)?
Limit na kredity (shora) nechápu vůbec. Jaký to má důvod? Aby nebyly přeplněné učebny? Proč bránit studentům v předmětech, když si na ně věří?
Vánoce byly super, milé blbosti jsem naštěstí nedostal, dostal jsem milé neblbosti.
tlapka: Ahoj, Nekro, díky za obsáhlý komentář - od tebe se toho vždycky hodně dočtu!
Tu lehkost sama nechápu. Prostě se to tak sešlo a už nejsem ze školy tak vyblázněná. Obávala jsem se, jestli ta lehkost není až přehnaná, ale včera jsem si z nejkomplexnější zkoušky odnesla Áčko, takže na úkor školy to není. Takže snad budu pokračovat ve stejném duchu.
Narážka na těhotenství je jen takový oslí můstek. Zamyslela jsem se nad tím, k čemu přirovnat trvání semestru (protože pololetí ve škole svou délkou neodpovídá) a jako první mě napadl právě trimestr, který navíc nabídl i paralelu se žaludečními nevolnostmi - kterými opravdu někteří mí spolužáci před zkouškami trpí. Nic víc v tom není.
S referáty je to složitější. Taky je úplně nemiluju, ale nedá se říct, že bych nad nimi trávila tolik času jako studiem na zkoušky. Ty se navíc v průběhu semestru skládat nedají, takže jsem ráda, že už mám něco splněno a můžu se soustředit na ostatní předměty a nerozkládat tolik síly do všech směrů, což mně osobně dost vyhovuje, takže referáty beru na milost - ostatně, nemám moc na výběr. A právě referát je něco, co když odevzdám, tak mám klid - ne jako zkoušky, kdy člověk učivo potřebuje do dalších semestrů.
S diplomkou to chápeš správně. Rozhodně mi to přijde jako atraktivnější téma než "Izolovaná slovesa v současné komunikaci", "Dependenční charakteristiky vybrané skupiny substatntiv" či jiná témata, která nám na katedře nabídli. Vždy jsem měla slohovou výchovu ráda (i jako žák/student), zbožňovala jsem práci ve školním časopise a třeba v budoucnu, kdybych se opravdu dostala k učitelské profesi, bych v tom pokračovala. Didaktika mě také "chytla", takže mě oslovilo, že v tomto tématu se oba mé zájmy překryjí. Prostě mě zajímá, jestli se sloh učí dostatečně atraktivně a efektivně - zrovna v komunikační a slohové výchově se otevírají větší možnosti, než u výuky vyjmenovaných slov, tak chci prozkoumat, jestli tyhle možnosti využíváme.
Tady je vidět, že mě ještě až tak neznáš. Jsem ta poslední, koho by lákalo flámovat po hospodách, kouření nesnáším a v jedenáct hodin jsem v posteli snad i na Silvestra, takže žádné tahy do rána a prochlastávání peněz není nic pro mě. Šok nových studentů spočíval hlavně v systému (který má každá škola i fakulta diametrálně jiný, co jsme pochopili) a taky z učitelů - jsou to skvělí lidé, ale typu "samorost". Člověk si na ně musí zvyknout, ale pak na ně nedá dopustit. My už tuhle fázi za sebou máme, takže naše komunikace s učiteli vypadá jinak, než nováčků. Oni teprve zjistili, že to adaptování se je zapotřebí. Někteří se s námi rychle spřátelili a "řádíme" zejména v knihovně, studovně a menze. Žádné výtržnosti, ale když jde spolu 12 lidí, kteří se dobře znají a i v prostředí už jsou zdomácnělí, slovo "řádit" je oproti mnohdy vyděšeným nováčkům docela na místě. Několik nových spolužáků se s námi tedy spřátelilo. "Jiní" by si s námi ke stolu u oběda nesedli a nemají nás rádi právě proto, že... jak to říct. Že se snažíme něco umět a ne jen předměty proplout - "jsme moc důležití". S velkým překvapením tenhle postoj nezaujímají právě příchozí z jiných, větších škol, ale přírůstky z vedlejších fakult naší vlastní univerzity.
Zábava jak zábava, ale ten relax! Taky nejsem růžovofil, ale kamarádka právě ano a jiné balonky odmítla. Růžová se stala barvou její kampaně.
Nemám s bramborovými saláty a různými majonézami ve veřejném stravování dobré zkušenosti, řekněme to takhle. Není to tím, že by mi smažené nechutnalo, právě naopak - ale jíst to ob den mě taky neláká. Nudličky jsou ale prima, je to moje oblíbené únikové jídlo a většinová volba.
Důvod kreditového limitu je jednoduchý - kapacita na předmětech je omezená, tak aby měl každý šanci vepsat se aspoň někam. Jinak by si studenti, kteří měli při zápisu štěstí, mohli zapsat třeba 20 předmětů a na poslední chvíli si z nich 17 odepsat. Kapacita by nebyla využita a případní zájemci by utřeli nos. Na solidaritu nemůžeš spoléhat...
To jsem ráda!