Tlapka | Oddechový čas

Pokud někdo otěhotněl v době, kdy jsem zahájila své magisterské studium, končí už první trimestr. Z toho vyplývá jediné - semestr má na kahánku a mám z něj před sebou už jenom zkouškové. Takže zatímco dotyčné těhotné už možná přestávají zvracet, my studenti naopak začínáme. :-D

Asi jste si všimli, že školních článků výrazně ubylo a vlastně se vztahovaly spíše ke státnicím a promocím, takže k uzavřené etapě. Má to více důvodů. Zaprvé se všude kolem mě děla spousta zajímavějších akcí. Zadruhé se můj přístup ke studiu poměrně odlehčil. Zatřetí i přístup učitelů se změnil. :-D Tenhle semestr je absolutně jiný a nedokázala jsem si představit takovou pohodu.

Mám za sebou zápočtový týden ve kterém jsem absolvovala jedno zkoušení. JEDNO! Ze dvanácti předmětů! A to prosím navíc z absolutně volitelné znakovky, kam bych nemusela chodit, kdybych nechtěla. :-D Absurdní! Žádný předmět jsem sice nedostala za nic (to se mi ostatně za celou dobu studia stalo snad jednou), ale učitelé nám místo závěrečných testů zadali seminárky a podobné práce, takže jsem si je pěkně rozvrhla na celých 13 semestrálních týdnů a plynule plnila jeden předmět za druhým. Daly práci, ale možnost rozložit síly a ne šílet na povel v jednom týdnu mi ji výrazně zpříjemnila.

Vyzkoušela jsem si navíc spoustu nového. Projekt, kde jsme připravovali brožuru pro SŠ studenty - a ještě v práci budeme pokračovat, dost možná povýšíme na pomvědy. :) Kromě toho jsme zahájili i praxe. Zatím všeobecně didaktické náslechy, ale příští semestr už pojedeme na oborovky a pozor, pokud legenda nelhala, už odučíme i vlastní hodinu! :-D Škoda, že tu není nějaká mladší blogerka z Ostravy. Bylo by docela vtipné jet na praxi učit někoho "známého". Nechcete se někdo přihlásit na další maturitní studium? :-D No a žhavá novinka také je, že jsem ve čtvrtek s vedoucí své práce dohodla i poslední scházející náležitost k mé diplomce - téma praktického výzkumu. Finální téma tedy zní *slyšíte ty fanfáry?* Slohová a komunikační výchova v učebnicích pro střední školy, v praktické části se zaměřím na schopnost studentů sepsat životopis a motivační dopis. Teď už jen budu doufat, že si na tom nenabiju hubu tak strašlivě jako s bakalářkou. :-D Ale tam jsem měla dát na intuici, která mi říkala, ať se do té analýzy poezie nehrnu, tady jsem od začátku měla pocit "to téma čeká na mě". Navíc se mi zdá, že jsme si stylem práce sedly i s vedoucí diplomky.

Vyhovuje mi také komornost, v jaké jsme zůstali. Spousta známých uvízla v bakalářském studiu a opakují třeťák, někteří skončili úplně (s bc. titulem nebo bez něj) a navíc na magistra brali obecně mnohem méně lidí než na bakaláře. Zkrátka, zůstalo jakési zdravé jádro a jsme teď mnohem více v každodenním kontaktu i s těmi, které jsem doteď relativně míjela v davu. Jenže dav už není, tak tmelíme vztahy. Tak intenzivně, až jsem zjistila, že jeden z mých spolužáků je můj strýc. :-D Abychom neměli ponorku, přišlo pár přírůstků z Brna nebo jiných fakult. Někteří na začátku utrpěli šok, pak se oteřepali a dneska řádí s námi, jiní jsou... jiní. :-D

S odpadlíky se občas setkáváme v čejovně. To není překlep, ale naše češtinářská katedrová knihovna. Máme styl! Kamarád tam drží odpoledne, když čekám dlouho na znakovku, služby, tak proč hnípat na studené chodbě, když on tam má teplo, zásuvku a wifi, že jo. :-D Navíc se tam schází i bývalí spolužáci, z čehož jsem většinou na rozpacích, protože nevím, koho vyhodili a kdo jenom zamrznul ve třeťáku a kvůli čeho, ale vždycky najdeme něco, o čem pokecáme. Jednou jsme se tam takhle sešli tři známí, nikdo jiný - a hodinu a půl jsme si pinkali růžovým nafukovacím balonkem, který zbyl z předchozího focení volební kampaně naší kamarádky (to by vydalo na samostatný článek, ale... no, možná jindy :-D). Bylo to asi nejproduktivnější odpoledne celého semestru. :-D

Teď se však bude účtovat a čtyři předměty se uzavřít musí pořádně - čekají mě tři zkoušky a povinně povánoční zápočet ze španělštiny. Tahle pasáž už nebude takové leháro, co se dá dělat. U zkoušek nemám obavu, že bych je neudělala, jenže mi záleží mi známkách, protože letos je možnost získat stipko. A nemám odhad, nakolik si věřit, když jsme ze škály 1-4 přešli na A-F. Nu, za měsíc už budu vědět. :)

Kromě negativ se na zkouškové i těším, a to kvůli větší volnosti (rozvrh mě dost svazoval v ostatních aktivitách - ono je pěkně, když máte za den jen tři přednášky, ale když je jedna v devět, druhá o půl jedné a třetí ve čtyři, zabijete celý den a do oken toho nic moc nenacpete), protože mám v plánu chodit více cvičit. A taky domácí strava! I kdybych si měla vařit sama, bude to lepší, než stravovat se v menze. Vaří tam pořád stejná jídla, často z vepřového a ideálně i smažená. :-D Nejsem fanatik do zdravé stravy, ale v naší menze je toho dost ke zlepšení. Jedno jídlo jsou vepřové nudličky, druhé kuřecí řízek (druhý den se to prohodí na drůbeží nudličky a vepřový řízek), třetí je sice salát, ale když už jsem ve škole od sedmi do sedmi, tak chci v poledne teplé jídlo, čtvrté je kategorie "ostatní" - někdy se tam poštěstí špagety, svíčková nebo rizoto. Když už se v nabídce objeví třeba ryba, tak je zásadně smažená, zásadně s bramborovým salátem (a na tolik menze zase nevěřím, abych do toho šla) a zásadně v pátek, když do školy nejdu.

Tahle pohodička se mi pak vrátí taky v letním semestru, protože jestli teď mám ze 12 předmětů 5 volitelných, tak příští půlrok jich budu mít 12 jen nevyhnutelných, předměty navíc mě to kvůli limitu na kredity ani nepustí zapsat. O navýšení kvůli znakovky jsem si musela jít požádat na studijní, naštěstí mi to odbouchli. :-D

To je zatím daleko. Teď je čas popřát vám krásné, pohodové a oddechové Vánoce. Ať najdete pod stromečkem nějaké milé blbosti a to důležité, co se nedá zabalit, ať máte kolem sebe po celý další rok! Mějte se krásně, mí blogoví přátelé. :)