loki: To s tou krabičkou je zajímavý nápad. Jen se bojím, že výsledek by v mém případě mohl být dosti depresivní :-D Bilancování je trochu srandovní. Ono lidí, kteří umí jakž takž psát a neblbnou, a ještě se na revanš ozývají ostatním, je maličko. A je taková úleva si počíst, že někdo prostě žije a daří se mu! *smich*
---
loki.pise.cz
tlapka: No já se taky trochu bojím, protože už teď pořádně nevím, co všechno jsem si tam na sebe přichystala. :D Asi po tom prvním půlroce budu muset změnit metodologii. :D
Neblbnou, hmm. Hmmmm! Když myslíš! *smich*
A děkuju. :)
gooverka: S tím vařením se s tebou naprosto ztotžňuji, sice doma dělám už takové "pochoutky" jako lasagne nebo bramborový salát, ale ty těžší jídla, jako je svíčková, chci zvládnout taky. A nebát se jít do něčeho nového a neozkoušeného :) A hlavně, nemám podle sebe na vaření vlohy, nepoznám, kdy je málo soli a co tam přidat, aby to mělo ten správnej říz. Na tohle prostě asi vždycky budu levá :-D
Nikdo z nás nemá tak dokonalý život jak popisuješ. Všechno je to jen tím, jak to popíšeš a jak o tom přemýšlíš. I tvoje škola a život jsou určitě skvělý, jen o tom musíš jinak přemýšlet :)
tlapka: Přeeesně moje řeč, "není to ono", ale co s tím? :D
Můj život je fajn a žiju ho ráda, ale jak se tak kolem sebe dívám, většině lidí by tak fajn nepřišel. Bavím se spíš uvnitř, než navenek. A je fakt, že nepublikuju zdaleka všecko, co se kolem mě děje. :D
Děkuju. :)
protistadu: Co jiného říct, než snad pogratulovat :). Myslím, že tvůj blog je oblíbený právem, jednoduše se sem člověk rád vrací :). A s tím vařením si nedělej těžkou hlavu, já si taky věčně nadávám, že mi bude za chvíli 18 a neumím vařit - snad jen puding a tu kaši :D. Občas sice peču, ale to je nic oproti skutečnému vaření (např. omáček apod.)...nějak na to nemám vlohy a cit, neumím správně dochucovat a i při dodržení receptu je to celé takové všelijaké. Taky se občas stydím, že všechna jídla, jsou tu vytvořena mamčinýma rukama (nebo přítelem, což je možná ještě víc ponižující, když to zvládá líp, jak já *smich* ). Asi nejsem klasická hospodyně... *nevi*
tlapka: Díky, dobrá duše. :D Dochucování je peklo. Myslím, že tady mě opravdu trošku poznamenává to, že necítím - já třeba poznám, že to "není ono", ale už nepoznám, co tomu chybí. Proto mám zatím strach vařit bez receptů. Ale třeba se to s tréninkem zlepší. :)
rebarbora: Tak všechno nejlepší k blogonarozeninám *pivo* *rebarbora vypouští rachejtle* *tanec*
Milá Tlapičko, máš něco, čemu se říká talent, a krom toho ohromně sympatický pohled na svět, takže ať už píšeš o čemkoli, vždycky je to zábava *palec* Z toho plyne, že kvůli nám se rozhodně měnit nemusíš :) Leda bys chtěla kvůli sobě :)
S vařením držím palce, chce to hlavně se nebát a ono to půjde *jasne*
tlapka: Díky, ty nezklameš. *tyhle rachejtle jsou super, psi se jich nebojí*
Měnit se kvůli okolí, z toho už jsem naštěstí vyrostla. A moc ti děkuju za milá slova. *pusa*
konackaelle: Rebarbora to skvěle vystihla.
Tvůj blog je jako čtivá knížka. Mimochodem, nechceš začít psát román?
tlapka: *pusa*
Nevím jestli román, ale novelu určitě. Už několik let, ale během školy to rozhodně nestihnu... už mám i hlavní námět, ale ještě si musím promyslet, co s ním, aby to stálo za to. Až se na to jednou vrhnu, tak se určitě pochlubím!
epona: Tlapi, žiješ opravdový život a proto to lidi čtou! Protože Tvůj život je opravdový a ničím nepřikrášlený. A s vařením si nedělej starosti - já se vdávala a neuměla uvařit vůbec nic a dnes uvařím cokoliv (upeču cukroví bez vážení) a to ani neochutnávám - prostě citem to tak nějak nakombinuju, ochutím...a ono to nějak vyjde. Držím palečky!
tlapka: To je jako když všichni koukají na celebrity, dávají si velká předsevzetí a pak si koupí časopis, kde se píše, jak je super žít svůj obyčejný život. :D Děkuju moc. S tím vdáváním a nevařením už jsem to slyšela víckrát a občas se tím uklidňuju, že život mě prostě naučí. Že jsem jen zanedbaná. :D
damn-girl: Takže, proč sem chodím :D. jsi vlastně jeden z prvních blogů, který jsem tady při svých začátcích začala navštěvovat a hrozně ráda se sem vracím. Vím, že tady na mě vždy bude čekat nový článek, ze kterého se poučím nebo nad kterým se zasměju. Máš výborný smysl pro humor! :)
A pak, jsi pro mě výborná ukázka toho, jaké lidi obdivuji a vživotě vím, že taková nebudu - inteligentní nezamindrákovaná vysokoškolačka, které studium opravdu jde a vždy dosáhne na ty nejvyšší mety :).
Já musím říct, že mě vaření a pečení baví hrozně moc, ale to už jsi si u mě asi všimla :D. A taky mě hrozně baví právě to líčení :3 :D
tlapka: Při tvých začátcích v roce 1999? *vtip*
Děkuju. O inteligenci si povíme o státnicích. Učení není všecko, já Tě zase můžu jen a jen obdivovat v samostatnosti. :D
Všimla a vždycky mě inspiruješ a pak to nějak vyprchá. Ale tentokrát s tím vařením fakt začnu! *bum*
damn-girl: Ano, přesně v těch letech myslím! *placni* Eh, cože... mně?! Proč bože?! To je dobrej vtip. Povedl se ti! :-D *placni*
Učení určitě není všechno a vím to sama, ale občas mě láká ta představa, že jsem inteligentní studentka na pravé vysoké náročné škole a jde jí to, jako třeba tobě :). Jsem ráda, že někoho inspiruji :-)
untitled: Řekla bych, že každý, pokud zrovna neleze po osmitisícovce apod., považuje svůj život za obyčejný, ale právě takový "obyčejný život" může pro ostatní hodně zajímavý a zvlášť když dotyčný umí psát poutavě, což ty zvládáš na jedničku. *palec*
S tou novou rubrikou to není špatný nápad. Když ti za zadkem budou stát "davy", tak se ti možná podaří ukuchtit i tu svíčkovou. To mi připomíná, jak mi vždycky babička říkala, že když nebudu vařit (umim to, ale neba mě to), tak si mě nikdy nikdo nevezme a já vždycky odsekávala, že si najdu chalpa, co mi bude vařit a k tomu i uklízet, prát a žehlit. *smich* Můžeš si svého drahého vycvičit! ;) "Hezky koukej na Babicu a uč se!" *smich*
Do krabičky s přáními a cíli nejdu. Už se vidím, jak v ní hodiny hrabu, abych našla alespoň jedno splněné. -__-
tlapka: Asi máš pravdu. Obyčejnost táhne, protože ji známe všichni. :D Díky ti.
Drahého cvičit nehodlám, už je myslím vycvičený víc, než se mi snilo. Ale tobě držím palce! :D
Myslím, že bys jich našla docela dost. Jen si nesmíš rovnou přát samé megabomby. :D
untitled: Nakonec jsem si pár papírků napsala a dala si je do improvizované obálky. Myslím, že nemířím moc vysoko, tak snad... snad to pude.
anwiel: Gratuluji ke krásnému výročí ;) S tím vařením... Já prý vařím dobře, což jsem asi zdědila po mamce, ale na rozdíl od ní mě to absolutně nebaví :D Takže pokud vážně nemusím, tak jsem doma na studené kuchyni nebo tam max toustech *smich* Jím hlavně v práci, kde máme jídlo prakticky zadarmo a navíc se s tím nemusím patlat *smich*
Tvůj blog mě zaujal hnedka na začátku, jak jsem na něj vlezla :) Postcrossing, zvířátka, žádné extra přehnané vychloubačné nebo naopak depresivní články. A navíc ty barvičky ;)
tlapka: Děkuji. Mě by to bavilo, hlavně, kdyby mi to šlo. Asi tě za výsledek málo chválí... ale jídlo v práci skoro zadarmo je teda řádný protiargument, uznávám. :D
Jojo, Postcrossing, teď ten trochu šidím. :( Ale rozhodně jsem s ním neskončila, to nee! :) Děkuju. :)
sigrun: Podle mého názoru jsem lidi chodí proto, protože jsi jedna z nejlepších lidí na píše :) A k tomu přidávám gratulaci k výročí :) A to, že bys tu dlouho nebyla, to vůbec teda. Kdo by mě utěšoval v mém školním životě?! :D
Přidávám se do klubu nevařičů. Umím udělat asi leda těstoviny s omáčkou *smich*
Hodně zdaru s přáními a sny v krabičce :)
tlapka: *pusa* *hi* Děkuji.
Těstoviny jsou náhodou bezva. Hrozně vděčné a variabilní jídlo! :D
konackaelle: Jé. "Naučit se vařit" se objevilo i na mém listu přání. To půjde, uvidíš. Hlavně se nenech odradit nezdary a u každého jídla počítej s tím, že se to může podělat tak, že se bude muset začít odznova.
Viděla jsi film Julie/Julia? Mě to hodilo do takové nálady, že jsem se naučila dělat omeletu. *smich*
Mimochodem, ten nápad s "pokladničkou přání" je super, obávám se ale, že jen v případě, že valnou většinu před otevřením splníš. :D
tlapka: Tak hurá, jdeme do toho! *placni* Film jsem neviděla. Ale určitě to jednou napravím!
U Damn-girl jsem viděla i vyhodnocení právě po (tuším) roce a splněnou měla zhruba polovinu - ale i tak to působilo pozitivně, ne negativně. Navíc věřím, že když si uvědomíš radost ze splněných přání, o to více to pak pomůže vrhnout se na ta nesplněná, když se ti navíc takhle připomenou. :)
boudicca: Tlapi, ty prostě umíš psát. S nadhledem, lehkostí, dobře se to čte. Proto k tobě lidi chodí rádi. A co se vaření týče, nouze už naučila tolik Daliborů housti... :D
tlapka: Děkuju. Snad to budete v budoucnu vnímat pořád takhle. :)
Jojo, takový Dalibor Vrána... :D
cayenne®blbne.cz: Heh, s tím vařením jsme na tom dost podobně. Já jsem si zase jako motivaci dala seznam 24 finských receptů, které by měl umět každý Fin, finofil a každý, kdo má něco společného s něčím fin-ským. Ale tvůj nápad na publikování mě taky inspiroval, veřejný dohled by byl motivující. I když nevím, jak bych to řešila v případě, že by se dílo nezdařilo. Zveřejňovat fotky neurčité hmoty neurčité barvy? Každopádně s plněním předsevzetí držím pěsti :-)
tlapka: Děkuju. Finská jídla jsou zajímavý nápad, myslím, že by to hodně lidí četlo už jen kvůli tomu, aby se něco nového dozvěděli - já třeba nevím o finské kuchyni vůbec nic (anebo nevím, že to spadá pod finská jídla :D).