Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)

Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)

untitled: Řekla bych, že každý, pokud zrovna neleze po osmitisícovce apod., považuje svůj život za obyčejný, ale právě takový "obyčejný život" může pro ostatní hodně zajímavý a zvlášť když dotyčný umí psát poutavě, což ty zvládáš na jedničku.
S tou novou rubrikou to není špatný nápad. Když ti za zadkem budou stát "davy", tak se ti možná podaří ukuchtit i tu svíčkovou. To mi připomíná, jak mi vždycky babička říkala, že když nebudu vařit (umim to, ale neba mě to), tak si mě nikdy nikdo nevezme a já vždycky odsekávala, že si najdu chalpa, co mi bude vařit a k tomu i uklízet, prát a žehlit. Můžeš si svého drahého vycvičit! "Hezky koukej na Babicu a uč se!"
Do krabičky s přáními a cíli nejdu. Už se vidím, jak v ní hodiny hrabu, abych našla alespoň jedno splněné. -__-