Σ 1. semestr

V pátek třináctého jsem složila poslední zkoušku semestru. Těžko tomu věřit, protože takhle brzy se mi to na denním studiu snad nikdy nepovedlo, ale pomalu se sžívám s tím, že dálkové studium je jiný svět. Nicméně první semestr si zaslouží celkové shrnutí, jak to všechno probíhalo.

Preview: Jelikož šlo o první semestr, nastupovala jsem do něj s obavami, jestli jsem se nepřecenila, jestli se budu chytat, jestli doženu resty. To, že jsem naposledy více počítala ještě před maturitou, což už je, fňuk, více než desetiletá historie, se nedalo jen tak lehce vykompenzovat tím, že jsem si podle materiálů z gymplu opakovala některé věci už před začátkem výuky. Takže jsem na fakultu nastupovala plná pochyb a nejistoty. Rozhodla jsem se, že si to zkusím prostě oddřít, protože nic jiného mi ani nezbývalo. Mezi svými spolužáky, kteří se po prvních přednáškách ptali, jak si mohou nechat uznat zkoušky z předchozího studia, jsem čněla jako raritka. A matematická nula.

LINEÁRNĺ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE 1

Očekávání: Matice, s těmi jsem nikdy nepočítala. Ale analytická geometrie mě na gymplu bavila, tam se počítaly souřadnice kružnic, elipsy, to bylo fajn!

Realita: Matice jsou fajn. Analytická geometrie na střední a vysoké jsou něco úplně jiného.

Studium: Tenhle předmět se stal okamžitě mým oblíbeným. Vyučující nám vysvětlila matice úplně od základů, takže jsem nenarážela na chybějící základy z předchozího učiva. Navíc jsme dostali srozumitelná a přehledná skripta, byť v nich bylo plno numerických chyb, což mě zprvu trochu mátlo. Výpočty matic jsou takové "čisté", na úrovni tohoto semestru v zásadě jednoduché a pochopitelné. Za každou kapitolou jsme měli v e-prostředí navíc zkušební test s okamžitým vyhodnocením. Tohle mi prostě sedlo!

Zkouška: Chtěla jsem využít možnost předtermínu a ulehčit si tak ve zkouškovém, takže algebra byla jasný kandidát. Nevýhodou bylo, že tu nejtěžší kapitolu jsem se musela naučit sama, protože zkouška se konala začátkem prosince, ještě před poslední přednáškou. Nedala jsem se odradit ani posunutím termínu oproti původímu plánu o 14 dní dopředu - a odvaha se mi vyplatila, dostala jsem A, aniž bych věděla, že s sebou můžeme mít ručně psaný stránkový tahák. Vyučující byla moc milá a test se hodně podobal tomu, který nám sdílela jako ukázkové zadání. Sice se mi povedlo u teoretické otázky, kde jsme měli posoudit pravdivost dvou tvrzení, napsat ANO/NE naopak, ale protože jsem připsala i zdůvodnění, proč to tak je, bylo mi to uznáno, stejně jako jeden špatně spočítaný kořen rovnice v jinak správném výpočtu. Chtěla vidět, co umíme, ne naopak. :-)

Sečteno podtrženo: Kdyby šlo vše jako algebra, ach, ach. Musela jsem si to nad těmi skripty odsedět, zadarmo to nebylo, ale matice mě bavily během semestru nejvíc. Pozkouškový článek zde.

Můj oblíbený výpočet, bez ironie. Vypadá to složitě, ale po pár příkladech jsem to počítala z hlavy.

ÚVOD DO STUDIA MATEMATIKY

Očekávání: Těším se! V sylabu nacházím povědomá slova, nejvíc ze všech předmětů. A asi je to jediná šance uplatnit něco z předchozího studia - výrokovou logiku!

Realita: Výrokovou logiku jsme probírali 20 minut a pak jsem byla zase v prdeli.

Studium: Výhodou i nevýhodou předmětu byla rozdrobenost témat. Výroková logika, formální důkazy, množiny, relace, zobrazení, algebraické struktury, komplexní čísla, všeho jsme se dotkli a než jsme získali nějakou jistotu, hop na jiné téma. Skripta mě tím provedla pěkně, i když u některých příkladů chyběla řešení, nebo byla jen vágní typu "postupujeme jako u předchozího příkladu". Některé kapitoly mě bavily více, jiné méně, ale taková ta spokojenost jako u algebry se nedostavovala. Hodně témat vyžadovalo velkou abstrakci, třeba porovnávat nekonečné! množiny mi dávalo zabrat.

Zkouška: Rozhodnutí využít předtermín padlo až týden před zkouškou, když jsem zjistila, že stejně musím učivo pochopit brzy, jelikož v den zkoušky potřebuju odevzdat úkol. Adrenalin do akce vnesla sněhová kalamita, kdy reálně hrozilo, že se na fakultu prostě nedostanu. Nakonec jsem však dorazila a odnesla si hodnocení C. Zadání nepovažuji za nějak těžké nebo zákeřné, ale prostě mi nesedlo, to cvičné mi typem úloh vyhovovalo více. Škoda, ale dvě ze tří zkoušek hotové před Vánoci, kdo to má? Podrobnější článek zde.

Sečteno podtrženo: Roztříštěný předmět, roztříštěné dojmy. Ze skript se mi učilo povětšinou dobře a matematická sekce Isibalo na YouTube dořešila zbytek. Tenhle předmět jsem zvládala sama, protože ta témata v pojetí dle našich skript můj muž nikdy neřešil a nemohl mi pomáhat. Nakonec si z "nejlehčího" předmětu odnáším nejhorší známku, úvody do... bývají zrádné. :-)

Na mé milované pravdivostní tabulky u výrokových formulí to nemá, ale šlo to.

MATEMATICKÁ ANALÝZA 1:

Očekávání: Průser.

Realita: Průser.

Studium: Výuka připomínala gejzír energie směrem od vyučujícího, který i v pátek v pět hodin odpoledne vypadal, že vyšetřovat průběh funkce je nejradostnější věc na světě. Ve třetí minutě přednášky skočil rovnou do půlky sylabu, a už jsem hrubě nestíhala a jen se modlila, abych doma někdy za měsíc pochopila, co to vlastně z té tabule opisuju. Naplnily se mé obavy, že tenhle předmět bude nejtěžší - rozhodně nejrozsáhlejší, co se učiva týče. Derivace, limity a průběh funkcí jsou jedna věc, jenže ony ty mrchy můžou být mocninné, s logaritmy, odmocninami, goniometrické... a každá se chová jinak a je dobré vědět jak, než se člověk vůbec dostane k derivacím, což je teprve obsah předmětu. Nějaké asymptoty a posloupnosti už pak byly jen třešnička na dortu.

Zatímco elán vyučujícího přímo na fakultě byl nakažlivý, doma jsem propadala čím dál hlubší skepsi. Jakmile jsem vzala skripta do ruky, IQ mi kleslo na polovinu a dělala jsem vyloženě školácké chyby. Počítat příklady se mi s pomocí mého drahého dařilo, byť jsem obrečela, že Aťka některé zážitky sbírá s babičkou, zatímco já doma počítám cosi, čemu vlastně vůbec nerozumím. Jenže teorie... a příklady ze skript... Vážení, z horších skript jsem se v životě neučila. Prostě píšete skripta pro prváky, začínáte od triviálních pojmů, ale i základní vlastností funkcí nevysvětlujete na takových, co si snadno představíte. Proč začít od grafu funkcí y = x² nebo y = 3x + 7, když tam můžete prásknout Riemannovu funkci (o níž wikipedie říká toto: "Graf Riemannovy funkce nelze žádným způsobem nakreslit, ani si ho představit."). Teorie mě dováděla k slzám naprosto pravidelně, protože jednotlivá tvrzení a poučky se lišily jen minimálně a vzájemně kombinovaly značně abstraktní pojmy tak, že jsem jim vůbec nerozuměla. Ale jako fakt vůbec. I triviality, které jsem si opakovala před semestrem podle sešitů z gymplu, podávali autoři mnohdy tak složitě, že jsem jen těžko poznávala, že to je ono, to, co přece znám. I Tomáš užasl, proč to tam popisují tak složitě, a snažil se to aspoň trochu zachránit. Přes jeho i mé úsilí (fakt jsem nad tím proseděla hodiny) jsem někdy ve čtvrté kapitole podlehla dojmu, že jsem naprosto blbá a na tohle prostě nemám. Naštěstí jsem měla zásobu příkladů z přednášek a vyučující nám poskytl svůj soubor řešených úloh, takže jsem se na nich naučila počítat příklady a na teorii do značné míry rezignovala.

Zkouška: Přípravu na zkoušky jsem strávila dílem ošetřováním Toma a Aťky, dílem sama v horečkách, když jsme si tu předávali virózu. Když jsme se konečně zmátořili, termín 13. ledna se mi už nezdál tak lákavý, jako když jsem si ho zapisovala (protože pátek třináctého, haha). Protože však Tomovi ten den končila nemocenská, a mohl tak pohlídat Aťku, a protože mě mamka vyhecovala, na zkoušku jsem šla. Propočítala jsem snad třikrát dostupné sady příkladů, ale z teorie jsem chápala jen Rolleovu větu, Lagrangeovu větu a Taylorův polynom, jinak ani hovno. K mé obrovské úlevě byl vyučující stejně vstřícný jako na přednáškách, příklady zvolil náročné zhruba jako ve svém souboru příkladů a navíc mu stačilo, když jsme zadaný výraz uměli zderivovat, ale nemuseli jsme ho dále upravovat (což je boží, když vám po derivaci vzniknou tři dost složité zlomky plné mocnin, odmocnin, závorek a podobně), zatímco ve skriptech se po nás chtěl až finální, nejučesanější výraz. Tvrdý trénink se vyplatil, až na jeden příklad jsem si byla výsledky poměrně jistá. Mezitím už odevzdala moje spolužačka a tak jsem si mohla očíhnout, jak vypadá zkoušení z teorie. Zkoušející se jí zeptal na Rolleovu větu, a mně se sevřel žaludek. Nevěděla. Pak se zeptal na Taylorův polynom, to už se mi zkroutily i nehty na nohou. Nevěděla. Pak se jí zeptal ještě na cosi, ona začala mluvit, a já jsem horečnatě přepisovala své výpočty na odevzdávaný papír, abych byla další na řadě. Ke svému překvapení jsem spočítala správně celé zadání. Takže když se mě vyučující s úsměvem zeptal: "Tak na co bych se vás tak mohl zeptat?", řekla jsem mu, že ty otázky, co měla kolegyně, se mi docela líbily, tak bych si je vzala, když ona nevěděla. Moje bakalářské já by si tohle nedovolilo, ale pět let studia s Terkou a půlrok práce na děkanátu mě trochu ostřílelo. :-) Zkoušející v první chvíli vypadal, že odpověď na svou řečnickou otázku opravdu nečekal, ale svolil. A takto, milí zlatí, jsem donesla A ze zkoušky, o které mamka říkala: "Já jsem chtěla, ať si zkusíš, jaké to je, když to neumíš!"

Sečteno podtrženo: Suverénně nejtěžší předmět a zkouška jak vědomostí, tak vůle. Klika jako od blázince neopomenutelně přispěla ke zdárnému výsledku. Je mi líto, jak jsem se trápila nad skripty, protože nebýt jich, tak mě analýza mohla i bavit, místo aby se mi svíraly vnitřnosti, kdykoliv jsem skripta otevřela. Naštěstí nás neučili jejich autoři, ale vyučující, který mě svým pohodovým přístupem zachránil.

Zaujmout ale autor skript umí, to ano. Už když jsem ve výsledcích hledala cosi z kapitoly 3, tak slovní odpověď mezi všemi těmi čísly upoutala mou pozornost a hned jsem si dohledala, na co se cvičení 6.1 zaměřuje. Musím přiznat, že mi při studiu pomáhá jiný typ motivace, než razí autor...

1. SEMESTR JAKO CELEK

Suma sumárum, můžu být spokojená. Hodnocení A, C, A a průměr 1,27 (protože C mám z předmětu s nejmenší vahou :-D) je lepší, než bych si před začátkem studia troufla doufat. Musím uznat, že dálkové studium se od denního hodně liší. Každopádně si moc pochvaluji přístup učitelů a organizaci výuky. V e-prostředí máme dostupné všechny materiály i cvičné testy, všichni vyučující jsou velmi ochotní, vstřícní, dokonce i na e-maily odepisují obratem. Možnost využít předtermíny mi hodně usnadnila život, protože učit se při té viróze na více zkoušek si neumím představit. A poděkování si zaslouží taky má rodina, protože jejich pomoc s Aťkou mi plnění školních povinností hodně usnadnila. Nemohu opomenout ani vaši podporu a zájem, jak zde, tak na Twitteru, kde se navíc uchytilo #Čunče, které na zkouškách pravidelně zaujme i zkoušející. :-)

No a dál? Mít semestr hotový v půlce ledna je fajn, ale studium nekončí. Jelikož mi poctivá příprava zachraňuje zadek, usoudila jsem, že těch cca 6 týdnů do začátku další výuky nemůžu jen tak promarnit. Takže jsem oslovila garantku studia s prosbou o materiály... a už si procházím skripta na další semestr. :-)

A co jsem se během prvního semestru naučila?

Kromě různých výpočtů hlavně to, že i s nulou je nutno počítat. :-)