Vítejte!
Blog už toho pamatuje dost - víc než já. Jsem ráda, že jste sem zavítali. A ještě radši, pokud se sem vracíte. :)
Mozaika ze života a myšlenek začínající učitelky, která se někdy (zbytečně) bojí, hloubá nad budoucností, dělá trapasy, sleduje a hraje tenis, pokouší se o vaření, přivydělává si, čte, plánuje, ráda hraje deskové hry, ale věčně nemá s kým, žije s poněkud potrhlou rodinkou a hlavně o tom všem píše. :-)
Článek Inkognito fáze
Komentáře k článku: Inkognito fáze
zlomenymec: Veterinář 
Tak hlavně že si to celé očividně krásně užíváš! 
Ehm. Nebo možná tak docela ne 
tlapka: Pomalu vešla do rodinného folklóru.
V celé záležitosti se ke mně chová naprosto úžasně. Letos opravdu nejsem zaměstananec roku se všemi těmi nemocenskými.
myfantasyworld: Tak to s tím veterinářem je dobrý. 
Naprosto chápu tvé obavy, já totiž taky nevím, zda jsem alergická, protože mě vosa nepíchla.
Máte krásně veselo. 
damn-girl: Všude je vykreslováno těhotenství, jako to nejrkášnější období vůbec... pak si člověk přečte pár článků na různých blozích a zjistí, že tomu tak vůbec není a kolikrát je to spíš procházka peklem . Nevím, jak ostatní, ale podobné čtení na mě působí perfektně, jako antikoncepce. Vůbec to teď nemyslím ve zlém, spíš jao vtip 
tlapka: Musím přiznat, že moje představy o těhotenství dostávají jedna po druhé pořádně na frak. Ale peklo vypadá jinak. I když to bylo docela divoké pár týdnů, pořád si myslím, že jsem měla velmi mírný průběh prvního trimestru.
atraktivnistrasilka: Víš, jak se o mně dozvěděla celá rodina včetně mého tatínka? Maminka, než stihla tu radostnou novinu oznámit, stěhovala u nás v kuchyni sedací lavici a spustilo se jí krvácení (to byla teprve snad ve 4. týdnu). A pak uřvaná volala mému tátovi z nemocnice, že asi potratila. Ležela tam se mnou celý první trimestr, jen na pravém boku, protože jsem byla na 70 % odchlípnutá určitým směrem. Takže tady o nějaké inkognito fázi ani nemohla být řeč. Všichni všechno věděli hned.
Veterinář ovšem bomba.
tlapka: Ježiši, to je mazec. Ale ve 4. týdnu se to snad ještě právě ani neví, ne? Ti na konci teprve vynechá menzes...
Každopádně entrée jsi měla grandiózní.
boudicca: Doufám, Tlapi, že se cítíš dobře a že to s Tlapátkem hezky zvládáte. Já obdivuji, když to někdo zvládne udržet v tajnosti tak dlouho. S kolegyňkami řešíme všechno možné a nedokážu si představit, že bych jim takto zásadní informaci několik měsíců zamlčovala. Teď mi bylo z jiných důvodů pár dnů špatně (podrážděný žaludek, hlavně ráno), přestalo mi chutnat kafe a hned mi přistálo několik otázek, zda jsem si už dělala test a jaký je výsledek.
S rodinou to mám naopak stejně jako ty. Jakmile dojde k oznámení, tak je to očekávání ze strany rodiny veliké a kdyby se něco nepovedlo, tak by to bylo o to smutnější...
tlapka: Teď je to vážně moc pěkné. Sice některé dny nejsem ve své kůži, ale stojí to za to.
S kolegyněmi ti naprosto rozumím. Já bych to asi taky nezvládla, kdyby to přišlo jindy. Zachránily mě prázdniny, musela jsem tak mlčet jen nějaké dva týdny... a to ještě některé dny jsme se na škole míjely kvůli různým akcím, takže to zase tolik práce nedalo. 
Po prázdninách jsem to taky vyklopila hned první den, to vážně tajit nešlo.