Rozmohl se nám tady takový nešvar

31. říjen 2018 | 17.51 | rubrika: Zkrátka a dobře

Tak jsem si všimla, že se nám tady šíří nějaká trudomyslnost. Zdá se, že píše.cz zachvátila podzimní krize.

Ráda bych vás pobavila. Ale bohužel jsem

a) podlehla taky

b) byla o víkendu mimo domov, a tak vám ani nemůžu popsat tu kalamitu, která se tu rozpoutala, když děda posunul čas na klasických hodinách v bytě, zatímco na elektronických nechal původní, protože ty se přece přenastaví samy. Což by bylo ok, kdyby tak neučinil už v sobotu dopoledne a bez babčina vědomí. Komedie to prý byla skvělá, ale zdokumentovanou ji bohužel nemám.

A tak nám nezbývá nic jiného, než skvělá Píseň proti trudomyslnosti!

Takže sborem - tři, čtyři!

Tam kde hy-, tam kde hy-....

A vlastně nám to i hezky ladí s těmi víkendovými oslavami, že?

A s posunem času...

Nemáte poslední dobou pocit, že se pohybujete v kruhu?

Co se vrací na dětech

23. říjen 2018 | 21.17 | rubrika: 13. komnata
Autor blogu vyžaduje pro čtení tohoto článku heslo.

Jen tak

14. říjen 2018 | 15.37 | rubrika: Zkrátka a dobře

Po dvou týdnech neaktivity se sluší prohodit, že žiju. Že je mi docela fajn. Že se snažím vytěžit něco z toho, jak krásně zatím je. Nesbírám žádné extra zážitky, to ne. Ale spíše si užívám klidnou pohodu.

I když musím přiznat, že když jsem se z práce snažila dostat z práce na schůzku do blízké kanceláře, tak to byl spíš ten adrenalin.

Dvanáct zelených políček

28. září 2018 | 08.39 | rubrika: 101 cílů, 1001 dní

Se zmenšením rozsahu projektu 101/1001 na polovinu se nepřímou úmerou protáhl interval, v jakém cítím o něm psát. Až mě překvapilo, když jsem vzala do ruky zvýrazňovač a odškrtala si tucet položek, kterých se mi povedlo dosáhnout za prvních 9 měsíců.

Tvoje tvář má známý hlas

15. září 2018 | 09.47 | rubrika: Zažito a přežito

Tak jsem prý slyšela, že na srazu píšáků se uzavřela dohoda, že o něm každý napíše. Protože jsem odcházela jako první (což je moje tradice, ale tentokrát mě to fakt mrzelo), nevěděla jsem o ní. Ale kdo jsem abych narušovala trendy? Spoustu jsem jich začala, a klidně je pro jednou ukončím - protože pokud vím, můj report je poslední chybějící. Vždyť už o srazu stihli napsat i ti, co tam nebyli! :-D

Through early morning fog

2. září 2018 | 13.43 | rubrika: 13. komnata
Autor blogu vyžaduje pro čtení tohoto článku heslo.

Měsíc Lva

25. srpen 2018 | 19.17 | rubrika: Den za dnem

Pro mého drahého nastalo těžké období. Matka Lvice, partnerka Lvice, tchyně Lvice, její tchyně Lvice. A všechny ho přesvědčujeme, že Lvice jsou nejlepší. Už několikrát se zapřísáhal, že dcera Lvice by ho asi položila. A hádejte, co chci já. :-) Tak jsme aspoň pozorovali zdálky vtipnou situaci i mamčiny kámošky. Má dva syny, po vzoru Ivy je nazývejme Starší a Mladší. Každý z nich je ode mě o dva roky. Starší loni dostudoval, Mladší už dávno, protože je všechno, jen ne studijní typ.

Mladší požádal o ruku svou slečnu, svatba se měla konat letos na jaře. A tak, když pod stromečkem byla fotka z ultrazvuku, všichni začali jásat a vznikl chaos, neboť ke snímku se neplánovaně přihlásil Starší. Což bylo Mladšímu a jeho slečně líto, protože oni chtěli, zatímco Starší to neplánovali. No ale nesmutnili dlouho, za pár týdnu v tom lítaly oba páry. :-D A jako bonus i jejich sestřenka, takže na svatbě Mladšího jsem byla jediná netěhotná našeho věku.

Momentka

19. srpen 2018 | 20.23 | rubrika: Zkrátka a dobře

Svatba proběhla dobře. Moderovala jsem několik her před devadesáti lidmi a musela jsem mluvit do mikrofonu. Naběhala jsem se tolik, že se mi rozpadly podrážky střevíčků.

A když jsem kroužila po sálu a monitorovala, jestli všechno běží, jak má, když jsem se dívala, jak si hosté povídají nebo jak spolu tančí páry, ať už k sobě patřících nebo promíchaných hostů, když jsem se chodila nadýchat na zahradu a postupně se stmívalo, až před půl nocí začaly padat hvězdy...

Bylo mi dobře jako už dlouho ne. Jít za svědka bylo to nejsmysluplnější, co jsem za dlouhou dobu udělala. A kdo ví, jestli vůbec někdy. 

A když jsem se dívala druhý večer zase na hvězdy, nestačila jsem se divit, kolik jich je. Chtělo to jen nechat či přivyknout si na tmu a viděla jsem jich každou minutou víc a víc, včetně pásu Mléčné dráhy. Uprostřed města!

A když nějaká hvězda padala, věděla jsem, co si přát.

Rozlučkou nic nekončí (3/3)

13. srpen 2018 | 20.33 | rubrika: Zažito a přežito

Tak jsme Katku vdali. Nejvyšší čas dořešit její rozlučku. :-)

Končili jsme tedy ve chvíli, kdy má za cíl jako zastávku nejdůležitější papír v domě.

V troskách aneb José nepřijel

31. červenec 2018 | 13.07 | rubrika: Den za dnem

Přála bych vám viděl ten bordel, ve kterém teď sedím. Takový ten stav, kdy se vám vysype hlína z květináče a vy si řeknete: "Echt, však co, to je to njemenší."

Znáte moji babičku, znáte mého dědu. A teď si představte, že tihle dva potřebují doma vymalovat. Vzhledem k tomu, jak atypický máme obývák, nepřipadá v úvahu jiné řešení než zaplatit odborníka. Ovšem vystěhovat si musíme sami.