Mohlo by se zdát, že mám měsíc zpoždění, co se bilancování týče, ale můj rok se vlastně pořád počítá spíše na ty školní a akademické, takže píšu právě včas :D. Co tedy rok 2013 přinesl?
Divný večer. Žádné maté, vypsané zvýrazňovače a haldy papírů. Není důvod.
Středověká filosofie, v potu, slzách a beztak i s trochou té krve ubojovaná za dvě.
Lexikologie s přehledem za jedna.
Slavistika zaslouženě za jedna.
A pedagogika s trochou štěstí (při vší té smůle u přidělení otázky) taky za jedna.
Zápočty hotové.
A další semestr začíná až za dva týdny. Wrau! :D
Návrat do dětství:
Na zkouškové je v zájmu duševního zdraví vhodné najít si nějakou správně mozek vymývající aktivitu na odreagování. Loni jsem projela všechny série Přátel, letos jsem dostala amok a akutně si potřebovala zahrát hru mého srdce a dětství - Zoo Tycoon. :D Tu, kterou jsem dostala, když jsem měla jet do školy v přírodě a místo toho mě skolila angína. Nikdo mě v posteli držet nemusel, jak usilovně jsem budovala výběhy, množila gazely a kupovala hajzlíky na každý roh a návštěvníkům to pořád nestačilo.
Od Štěpána do tří králů.
Pět vyplácaných zvýrazňovačů.
Asi sedm hysterických záchvatů, tři z toho s pláčem.
... a vlastně i nahlas! :) Že si užijete své Vánoce, ať už to pro vás znamená cokoli. A že rok 2014 bude lepší, než tenhle končící, ať už pro vás byl jakkoli úspěšný. :)
Hlavně v klidu a ve zdraví.
Tento týden se mnou jely autobusem tři slečny. Vzhledem k jejich hlučnosti a tomu, že jsem se potřebovala naučit seznam slovníků, jejich autorů, vydání á-té-dé na zápočet z lexikologie, bylo jasné, že neomylně zamíří ke mně. :D A taky že jo. Typické puberťačky - řešily, na jakém filmu byly včera v kině a na jaký půjdou pozítří, shodly se, že Petík je sexy i v plášti na laborky, jedna si zanadávala na rodiče, že jí nechtějí koupit nový mobil, když ten současný má už skoro dva roky, že v Karolině budou slevy... Klasika, kterou se mi už po roce a půl dojíždění daří eliminovat ve své mysli na tolik, aby mě z ní nebolela hlava.
"Co je to?"
"Vraždy v Midsomeru."
"Tam ještě někdo zbyl?"
Sedím si tu ve své změti a je mi dobře. Po levici mám Korán, haldu posmrkaných kapesníků, lepíky s nejproblematičtějšími znaky cyrilice a pohledy do Austrálie. Po pravici olepkaný hrnek s čajem (vlastně už bez čaje), Bibli (mám to ale hezky vyvážené! :D), poznámky k seminárce o pedagogice volného času, změť pohledů ze všech zadnic světa a před sebou výpisky ze skript etiky a e-mail, který, byť má jen šest řádků, tvořím už skoro hodinu.