Tlapka | Takhle v autobuse...

Tento týden se mnou jely autobusem tři slečny. Vzhledem k jejich hlučnosti a tomu, že jsem se potřebovala naučit seznam slovníků, jejich autorů, vydání á-té-dé na zápočet z lexikologie, bylo jasné, že neomylně zamíří ke mně. :D A taky že jo. Typické puberťačky - řešily, na jakém filmu byly včera v kině a na jaký půjdou pozítří, shodly se, že Petík je sexy i v plášti na laborky, jedna si zanadávala na rodiče, že jí nechtějí koupit nový mobil, když ten současný má už skoro dva roky, že v Karolině budou slevy... Klasika, kterou se mi už po roce a půl dojíždění daří eliminovat ve své mysli na tolik, aby mě z ní nebolela hlava.

Pobavila mě poslední část rozhovoru. Ta jedna asi zaznamenala mé překotné listování poznámkami a papíry (musím konečně koupit žrádlo do koňa - pro nemístní a neznalé "sponky do sešívačky" :D) a vzpomněla si, že "ta A to ale přehnala, dát nám jako písemku už za týden, však je toho 10 stránek, kdo se to má naučit?".

Bylo to neslušné, ale vyprskla jsem. Prostě takové kecy se před studentem v zápočtovém týdnu nepronáší. :D

Bylo to den poté, co jsem zjistila, že budu dělat tři zkoušky v jeden den, z toho dvě začínají ve stejnou hodinu a třetí je na druhém konci Ostravy. :D

.

Ale včera, to byl teprve zážitek. Jela jsem tentokrát na zkoušku ze slavistiky a staro slověnštiny - štos asi 40 stránek + dalších 20 s texty v cyrilici, mapy s 26 slovanskými jazykovými areály, ukázky textů ve slovanských jazycích s poznámkami k jejich rozeznání... prostě bylo by mi malé vlakové kupé, natož autobusové sedátko. :D A nastoupily dvě třídy malých dětí, taktéž se nahrnuly ke mně (já si snad přestanu sedat dozadu :D). Paní učitelka narvala dvě a půl dítěte na sedačku vedle mě, tudíž z poutavého tématu na průjezd Petřvaldem "Změny velár před předními vokály" sešlo. 

Kupodivu tyto děti nezabraly tolik vizuálních a zvukových vln jako ony puberťačky. Akorát jeden klučina pořád volal: "Pní učitelko! Paní učitelko!". Asi dvě minuty, tak si říkám, co je to hergot za učitelku, že toho boročka tak ignoruje? Tak na ni kouknu a ona zmatená jak já poprvé u objednávacího automatu v Menze. Tak kouknu na kluka a málem mě omylo! Představte si, on to byl jeden z mých svěřenců z angličtiny a volal NA MĚ! :D

Tak jsem ho pozdravila a zastyděla se do hloubi duše. Zaražená jsem byla ještě na fakultě.

Já prostě nejsem zvyklá na to být učitelka. Natož paní! A potkávat své žáky v civilu. :D :D

Na druhou stranu - můžu být asi pyšná, že se ke měn hlásil, co? :) :D