Citáty posledních dní

"Co je to?"

"Vraždy v Midsomeru."

"Tam ještě někdo zbyl?"

Jojo, ta naše zadnice je pořád lepší místo k životu. I když už rok žijeme v rozbordelené ulici kvůli budování nové kanalizace, ovšem stavební firma po čtvrt roce zastavila práce a začala se dožadovat více peněz, což město překvapivě odmítalo vydat. Jaký div. Firma bez toho odmítala stavět dál. Jaký div. A tak už rok žijeme v hluku, bordelu, víří tu prach, teď je všude i bahno, tak po kotníky, díry větší než na D1 a podobně. Idyla! :D

"Nepřepínej, chci vědět, jak to dopadne."

"Dobře to dopadne."

"Jak to, kdo je vrah?"

"Nevím, ale chytí ho!"

Aneb to je tak, když si sednete na chvíli se svými prarodiči a dopijete víno, protože na rande jste nedokázali stáhnout ani tu sedmičku, protože jste po skleničce usnuli, ono ta zkouška ze staroslověnštiny a tisíc malých věcí, co se k tomu přisraly (pardon), to už je prostě moc. Ale to bude tak na pět článků. Zaheslovaných. :D

"Mám cestu kolem od holičky..."

"Tys byla u holičky?"

"No..."

"A co ti dělal?"

"Vždyť už nejsem blond!"

"Tys byla někdy blond?"

Po sedmi letech s blond melírem, který ze mně v kombinaci s mými přírodně prosvětlenými vlasy udělal téměř blondýnu, jsem se rozhodla, že si nechám neobarvené odrůsty a vrátím se k přírodní barvě, která mi za ty roky ztmavla. Po odchodu od holičky jsem měla menší hysterický záchvat, poněvadž jsem odcházela s velice, velice tmavou hnědou. Některé pramínky chytly až do černa. Všichni byli překvapení, já vyloženě v šoku, ale můj dědeček si ani nevšiml, že jsem léta byla blond. Obdivuhodné! :D

"Ta logopedie je fakt nejmenší zlo z těch předmětů, co máme."

"No nevím, já jsem nervózní, vidím na sobě příznaky všech probraných poruch..."

Aneb proč nemůžu jít na jakýkoli, byť vzdáleně medicínský obor.

 "Hele na ty lampičky! Měli je v akci!"

"Jo, a až se zkazí, můžeš si z toho stínítka udělat květináč."

*lampička lehce zabliká, je ticho*

"No vidíš, jak je to nakonec vyhodný kup!"

Bez komentáře. :D